Canopus | |
---|---|
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
Souhvězdí | Lodní kýl (Carinae) |
Rektascenze | 06h23m57.12s[1] |
Deklinace | -52° 41' 44,5"[1] |
Paralaxa | 10,43 ± 0,53" |
Vzdálenost | 310 ± 20 ly (96 ± 5 pc) |
Barevný index (U-B) | 0,1[2] |
Barevný index (B-V) | 0,15[2] |
Zdánlivá hvězdná velikost | -0,72[2] |
Absolutní hvězdná velikost | −5,74 |
Radiální rychlost | +20.5 km/s[3] |
Vlastní pohyb v rektascenzi | 19,99"/rok[3] |
Vlastní pohyb v deklinaci | 23,67"/rok[3] |
Fyzikální charakteristiky | |
Spektrální typ | A9 II[4] |
Hmotnost | 9,26–9,81±1,83 M☉ |
Poloměr | 73,3±5,2 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 16 600±700 L☉ |
Povrchová teplota | 7 400[5] K |
Stáří | 33-34 milionů let |
Další označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 45348 |
Bright Star katalog | HR 2326 |
2MASS | 2MASS J06235709-5241441 |
SAO katalog | SAO 234480 |
Katalog Hipparcos | HIP 30438 |
Tychův katalog | TYC 8534-2277-1 |
General Catalogue | GC 8302 |
Bayerovo označení | α Car |
Synonyma | Suhayl, Suhel, Suhail |
Databáze | |
SIMBAD | data |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Canopus (α Car, α Carinae, Alfa Carinae) je tradiční jméno nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lodního kýlu a druhé nejjasnější hvězdy na noční obloze.
Hvězda byla pojmenována po veliteli řeckého loďstva krále Meneláa. Kolem roku 1200 př. n. l. se vraceli Sparťané s unesenou Helenou od Tróje a jejich velitel Canopus v nilské deltě založil město, jež po něm bylo pojmenováno (v současnosti je pod hladinou moře blízko Alexandrie). Nad jižním obzorem tehdy svítila jasná hvězda, kterou Sparťané pojmenovali stejně.[6]
Jedná se o jasného hvězdného veleobra spektrální třídy A9 II, takže při pohledu pouhým okem je v podstatě bílý. Jeho hmotnost je asi 9krát větší než sluneční a poloměr se zvětšil na 73 poloměrů Slunce. Svítivost je více než 10 000krát větší než svítivost Slunce, zvětšená fotosféra má efektivní teplotu přibližně 7 400 K. Canopus prochází hořením helia v jádře a v současné době se nachází ve fázi, kdy již prošel větví červených obrů poté, co vyčerpal vodík ve svém jádře. Canopus je také zdrojem rentgenového záření.
Díky své jasnosti a poloze blízko jižního nebeského pólu je Canopus užitečný pro vesmírnou navigaci[6]. Mnoho kosmických sond (např. sonda Mariner 4) nese speciální kameru, známou jako „Canopus Star Tracker“, plus sluneční senzor pro určování polohy.