Cykasy

Jak číst taxoboxCykasy
alternativní popis obrázku chybí
Cykas japonský (Cycas revoluta) se samičí pseudošišticí. Tento druh je jediným cykasem běžně dostupným v obchodech.
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenícykasorosty (Cycadophyta)
Třídacykasy (Cycadopsida)
Dumort., 1829
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cykasy (Cycadopsida) tvoří souhrnnou třídu pro všechny cykasy – chráněné nahosemenné rostliny z oddělení cykasorosty (Cycadophyta). V současnosti je popsáno nejméně 303 druhů[1] těchto rostlin, které patří mezi nejstarší živé organismy na světě. Objevily se již v období prvohorního karbonu na území tehdejší Laurasie a v průběhu druhohorní jury se rozšířily do celého světa.[2] Cykasy zejména v průběhu druhohorní éry dominovaly v rostlinné říši podobně jako dinosauři v živočišné a spolu s nimi také většina vyhynula na konci druhohor.[3] Vyznačují se řadou archaických rysů, a jsou proto tradičně považovány za živoucí fosilie;[4] to je však nesprávně, protože historie recentních druhů sahá maximálně do svrchního miocénu.[5] Cykasy mohou žít velmi dlouho. Délka života některých starých jedinců v Asii se odhaduje až na 1100 let[6][7] a je pravděpodobné, že mohou žít i podstatně déle.[8]

Cykasy se na první pohled podobají podsaditým palmám, se kterými ovšem nemají nic společného. Jako nahosemenné mají blíže k jehličnanům. Podobně jako jehličnany také vytvářejí šištice, které jsou největší v rostlinné říši.[9]

Cykasy se díky atraktivnímu vzhledu, vzácnosti i vysoké ceně staly kultovními rostlinami a předmětem zájmu sběratelů.[10]

  1. WALTERS, Terrence; OSBORNE, Roy. Cycad Classification Concepts and Recommendations / Appendix 1: Hill KD, Stevenson DW, Osborne R.: The World List of Cycads. Wallingford, Velká Británie: CABI publishing, 2004. Dostupné online. ISBN 0-85199-741-4. S. 219–235. (anglicky) 
  2. Mario Coiro, Rémi Allio, Nathan Mazet, Leyla J. Seyfullah & Fabien L. Condamine (2023). Reconciling fossils with phylogenies reveals the origin and macroevolutionary processes explaining the global cycad biodiversity. New Phytologist. doi: https://doi.org/10.1111/nph.19010
  3. JONES, David L. Cycads of the World. [s.l.]: Smithsonian Institution Press, 2002. ISBN 1-56098-220-9. S. 22. (anglicky) 
  4. LEWINGTON, Anna; PARKER, Edward. Ancient Trees: Trees that Live for a Thousand Years. [s.l.]: Collins & Brown Ltd., 1999. ISBN 1-85585-704-9. (anglicky) 
  5. Long-held belief debunked: Cycad is not a 'Dinosaur Plant', PhysOrg, 20. října 2011 (anglicky)
  6. Myokoku-ji Temple Cycad – 1100 years [online]. [cit. 2008-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. (anglicky a japonsky) 
  7. Shouku Temple Cycad – 600 Years [online]. [cit. 2008-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-06. (anglicky a japonsky) 
  8. CHAMBERLAIN, Charles Joseph. The Living Cycads. [s.l.]: Chicago: The University of Chicago press, 1919. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Londýnská botanická zahrada Kew – šištice Dioon spinulosum [online]. [cit. 2008-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-04. (anglicky) 
  10. KESSLER, Lauren. Cult of the Cycads [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Developed by StudentB