Dikobraz

Dikobraz
Dikobraz srstnatonosý
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hlodavci (Rodentia)
Podřád	dikobrazočelistní (Histricognathi)
Čeleď	dikobrazovití (Hystricidae)
Rod	dikobraz (Hystrix) Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dikobraz (Hystrix, vyslovováno obvykle [dykobras], ale výslovnost [ďikobras] podle původní ruské podoby je rovněž správná^[1]) je rodové jméno několika větších hlodavců. Jsou to pomalu pohybující se zvířata, na ochranu před predátory se u nich srst na hřbetě a na ocasu přeměnila v tuhé, duté bodliny. Pod dlouhými tenkými bodlinami se nachází ještě druhá řada kratších a tlustších ostnů. Není pravda, že by dikobraz dokázal své bodliny vystřelovat, ostny se ale mohou uvolnit a zůstat zapíchnuté v kůži útočníka.^[2]

Dikobrazi žijí pouze ve starém světě, v Africe, jižní a jihovýchodní Asii a také ve Středozemí. V Evropě se můžeme s dikobrazy setkat na Apeninském poloostrově a na Sicílii, na Balkáně zřejmě již vyhynuli. Dikobrazům podobní urzoni žijící v Novém světě jsou samostatnou čeledí a nepatří mezi dikobrazovité

Jsou to býložravci, živí se ovocem, kořínky a hlízami. Bývají aktivní převážně v noci, ve dne spí ve vyhrabaných norách. Jsou-li vyrušeni, naježí bodliny a začnou chřestit dutými ocasními ostny. Když ani to vetřelce neodežene, otočí se k němu zády a pokouší se ho nabodnout. Protože zvláště spodní, kratší bodliny se snadno uvolňují, může dikobraz způsobit i těžká zranění.

Udává se, že se pohybují rychlostí asi 3,2 km/h.^[3]

V některých zemích jsou dikobrazi loveni jako škůdci, ale také pro maso, které je údajně chutné. Je oblíbené zvláště v Africe a v Indonésii. Z dikobrazích ostnů se vyrábí např. rybářské splávky nebo násadky psacích per. Dikobraz byl také emblematickým zvířetem říše Ašantů.