Epidauros | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 37°35′52″ s. š., 23°4′28″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Řecko |
Epidauros | |
Správa | |
Status | zaniklé město |
PSČ | 21054 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Asklépiův chrám v Epidauru | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Řecko |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, ii, iii, iv, vi |
Odkaz | 491 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1988 (12. zasedání) |
Epidaurus[1] (řecky Ἐπίδαυρος, Epídavros) bylo město ve starověkém Řecku. Ve své době bylo významným kulturním i náboženským centrem. Soustředil se zde kult boha Asklépia, kterému zde byl věnován chrám pojmenovaný po něm. Dodnes jsou zde pozůstatky tohoto chrámu a spolu s obrovským dobře zachovaným divadlem tvoří nejdůležitější památky celé oblasti. Díky své výjimečnosti byl Asklépiův chrám zapsán v roce 1988 na Seznam světového dědictví UNESCO.
Asklépiova svatyně byla ve středověku největší léčitelské centrum. V areálu se nacházelo 160 ložnic a léčivé prameny. Podle legendy sem měli posílat nemocné lidi, kterým v noci měl Bůh prozradit metodu k léčení jejich nemoci.
Zachované divadlo se pyšní úžasnou akustikou, obsahuje 55 řad sedadel, kde se zároveň mohlo bavit až na 14 tisíc lidí, bylo objeveno v 19. století při odkrývacích pracích. Z jeho horních řad lze přehlédnout velkou část celého areálu až ke vstupnímu prostoru, u něhož končila 12 km dlouhá cesta poutníků od přístavu. V areálu se dále nachází moderní muzeum, kde najdeme mnoho o historii tohoto místa. Vlastní posvátný okrsek se rozkládá v háji nedaleko muzea. Byly zde nalezeny pozůstatky místa nejposvátnějšího dórského Asklépiova chrámu, postaveného kolem r. 375. Dále se zde mimo jiné nacházejí vykopávky katagógeia - velkého poutního domu a thólu - pozoruhodné kruhové mramorové stavby, kde byli chováni posvátní hadi, které měl Asklépios ve svém znaku.