Hafrada

Hafrada (hebrejsky הפרדה‎) je politika izraelské vlády, jejímž cílem je oddělit izraelské obyvatelstvo od palestinského obyvatelstva na okupovaných palestinských územích,^[1][2] a to jak na Západním břehu Jordánu, tak v Pásmu Gazy.^{[3][4][5][6][7][8][9][10]}

Jicchak Rabin, izraelský premiér v letech 1992–1995, byl prvním, kdo se zasadil o vybudování fyzické bariéry mezi Izraelci a Palestinci. Po sebevražedném bombovém útoku na křižovatce Bejt Lid v roce 1995, při kterém zahynulo 22 Izraelců, Rabin prohlásil, že oddělení je nezbytné k ochraně většiny izraelských Židů před palestinským terorismem.^[11] Ehud Barak, premiér v letech 1999–2001, prohlásil, že „dobré ploty dělají dobré sousedy“.^[12] Od prvního veřejného uvedení tento koncept, který se stal politikou nebo paradigmatem, dominuje izraelskému politickému a kulturnímu diskurzu a debatě.^[2][4][13]

V politice separace pokračovaly i následující izraelské vlády, které vybudovaly bariéru mezi Izraelem a Pásmem Gazy a bariéru na Západním břehu Jordánu.^[4] V roce 2005 Izrael provedl stažení z Pásma Gazy, které zahrnovalo evakuaci izraelských osad a Izraelských obranných sil. Jako příklad této politiky se uvádí také uzavření Západního břehu Jordánu.^[4][5][14]

Hebrejské slovo hafrada může znamenat jak „separace“, tak „segregace“.^[13][15] Kritici spojují politiku hafrada s apartheidem^[10] a jiní tvrdí, že slovo „hafrada“ vykazuje „nápadnou podobnost“ s jihoafrickým používáním tohoto termínu.^[1]

V roce 2014 tento termín opakovaně použil zvláštní zpravodaj OSN Richard A. Falk ve své Zprávě zvláštního zpravodaje o situaci v oblasti lidských práv na palestinských územích okupovaných od roku 1967.^[16][17][18]