Back Intimidá AST Intimität German Intimacy English Intimeco Esperanto Intimidad Spanish Intimitate Basque Intimité French אינטימיות HE Keintiman ID Intimità Italian

Intimita

Objetí jako viditelné vyjádření intimity

Intimita (z původem latinského intimus = vnitřní, skrytý před zraky jiných[1]) představuje důvěrnost, útulnost nebo též pociťované soukromí.[2] Podle Výrosta a Slaměníka intimita v partnerském vztahu vyjadřuje „pocit blízkosti, spojení, pouta, ale také prožívání štěstí s milovanou osobou, vzájemné porozumění a ohleduplnost, poskytování si emocionální podpory a ocenění, intimní komunikaci.“[3] Intimita však může figurovat i ve vztazích přátelských, příbuzenských a jiných.[4]

Intimita je řadou teoretiků považována za základní lidskou potřebu nezbytnou pro duševní zdraví, pohodu a psychosociální fungování.[5] Schopnost člověka vytvářet intimní vazby s blízkými lidmi je tedy brána jako základní znak úspěšného vývoje osobnosti a klíčový ukazatel duševního zdraví. Mnoho lidí své intimní vztahy pokládá za nejpodstatnější zdroj osobního štěstí.[6] Naopak deficit intimity, nedostatky ve schopnosti vytvářet a udržovat intimní vztahy se spojují s depresemi, nízkým sebehodnocením, úzkostí a nižší spokojeností ve vztahu.[7] Vyhýbání se intimním vztahům může vyústit v pocity osamělosti, citové izolace a v neefektivní reakce na stres.[8]

  1. ↑ VÝROST, Jozef; SLAMĚNÍK, Ivan. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. 404 s. Dostupné online. ISBN 8-0247-1428-0. Kapitola 13.6 Fenomenologie intimity, s. 242 an. 
  2. ↑ kolektiv autorů a konzultantů. Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, 1998. 366 s. ISBN 80-90-1647-8-1. S. 156. 
  3. ↑ VÝROST, Jozef; SLAMĚNÍK, Ivan. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. 404 s. Dostupné online. ISBN 8-0247-1428-0. Kapitola 14.3.1 Trojúhelníková teorie lásky, s. 258. 
  4. ↑ TRESTROVÁ, Olga. Intimita a závazek v partnerských vztazích. Brno: FSS MU, 2011. Dostupné online. Kapitola 2.2 Intimita, s. 15–19. Diplomová práce. 
  5. ↑ Erikson (1963); Sullivan (1953), cit. dle Wernerová (2011).
  6. ↑ Collins a Feeney (2004), cit. dle Wernerová (2011).
  7. ↑ Descutner a Thelen (1991); Pielage, Luteijn a Arrindell (2005), cit. dle Wernerová (2011).
  8. ↑ Doiová a Thelen (1993), cit. dle Wernerová (2011).

Developed by StudentB