Jmeniny nebo také (jmenný) svátek je zvyk oslavovat den zasvěcený svatému nebo blahoslavenému z církevního kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakou autoritou připsáno oslavencovo rodné jméno.
Tento zvyk žije v Evropě a Latinské Americe, zejména v katolických a pravoslavných zemích, občas může mít i větší význam než narozeniny, např. v některých regionech Polska. Vychází z katolické praxe uctívání svatých, kde každý světec (blahoslavený, ctihodný) je připomínán v jeden den v roce, v naprosté většině případů se jedná o den jeho smrti. Na druhé straně každý věřící dostává při křtu rodné jméno (odtud „křestní jméno“), které nejen označuje, jak se má „jmenovat“, ale je současně i volbou jeho osobního patrona, průvodce a životního vzoru tohoto jména. Proto, když církev slaví památku daného svatého, slaví jej i ti, kdo nesou jeho jméno, neboť je to den jejich patrona. Bývá zvykem dávat při křtu i jmen víc. V některých katolických zemích se přibírá ještě další jméno i při biřmování, např. v Česku. V Itálii naopak tento zvyk neznají. Při oslavách je zvykem nositelům jména popřát a případně je i obdarovat. Vzhledem k množství světců je mnoho rodných jmen příslušných k více dnům a naopak, k jednotlivým dnům připadá řada svatých.
Ve Švédsku publikuje oficiální seznam jmenin Královská švédská akademie věd.
Český občanský kalendář původně sice vycházel z církevního kalendáře, ale v průběhu času doznal mnoha změn. Do pádu komunismu tyto změny prováděla Komise pro kalendárium v Obchodních tiskárnách Kolín. Po roce 1989 (s nástupem svobody slova) jmenné kalendárium již nikdo nekoordinuje a záleží na vůli vydavatele. Některá jména byla vyškrtnuta, jiná dodána, další přesunuta, byly zrušeny duplicity, kdy v kalendáři bylo například původně několikrát uvedeno jméno Karel (podle různých světců toho jména - svátek Karla 4. listopadu odpovídá svátku sv. Karla Boromejského). Jmeniny se v občanském kalendáři rovněž neuvádějí u státních svátků, i když v církevním kalendáři na ně památka některého světce připadá (např. 28. října je v církevním kalendáři svátek sv. Šimona a Judy; v českém prostředí málo užívané jméno Juda v občanském kalendáři není vůbec, jméno Šimon je pak bez jakékoli souvislosti s církevním kalendářem uvedeno 22. prosince). Zároveň s těmito změnami došlo v průběhu vývoje českého občanského kalendáře v souvislosti s liturgickou reformou k rozsáhlým změnám i v kalendáři církevním. V důsledku obou těchto procesů se český občanský kalendář se současným církevním shoduje jen v hrubých rysech. V českém kalendáři je u každého dne uvedeno většinou pouze jedno jméno, v polském zpravidla jména dvě.