Kerim Kerimov | |
---|---|
Narození | 14. listopadu 1917 Baku |
Úmrtí | 29. března 2003 (ve věku 85 let) Moskva |
Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
Alma mater | Ázerbájdžánská státní ropná akademie Military Academy of the Strategic Missile Forces |
Povolání | inženýr, vědec, astronautical engineer a voják |
Zaměstnavatel | Ústřední strojírenský vědecko-výzkumný ústav |
Ocenění | Státní cena SSSR jubilejní medaile 40 let vítězství ve velké vlastenecké válce 1941–1945 Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva jubilejní medaile 30 let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
Nábož. vyznání | islám |
Děti | Surija Tatevjan |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kerim Kerimov, ázerbájdžánsky Kərim Əli oğlu Kərimov (14. listopadu 1917 Baku – 29. března 2003 Moskva) byl ázerbájdžánský raketový konstruktér, který sehrával klíčovou roli v sovětském vesmírném programu, byť jeho jméno bylo veřejnosti dlouho neznámé.
Během druhé světové války a po ní Kerimov pracoval na vývoji vojenských raket (mj. i slavných kaťuší). Od roku 1959 byl vedoucím oddělení, které dohlíželo na tajné testovací starty raket. Po zahájení vesmírného programu byl převeden pod Sergeje Koroljova. Jejich tým vyslal do vesmíru první umělou družici Sputnik (1957) i prvního člověka (1961). V roce 1966 byl Kerimov postaven do čela státní komise pilotovaných letů (nahradil Koroljova, který zemřel). Mj. připravovala přistání na Měsíci. Projekt provázely problémy, v roce 1967 a 1971 došlo ke smrtelným nehodám, ale Kerimov udržel svou pozici vedoucího státní komise do svého odchodu do důchodu v roce 1990.
Jeho jméno bylo poprvé zmíněno na veřejnosti (v deníku Pravda) až v roce 1987. Roku 1995 vydal knihu, v níž popsal historii sovětského vesmírného programu.[1]