Modernita

Možná hledáte: Moderna.

Modernita či modernost (z lat. modernus, nynější, nový) je obecně současná a nedávná doba a to, co ji charakterizuje, často zejména ve smyslu nového a pokrokového. Slovo modernita se také používá jako synonymum pro novověk (období dějin zhruba od 16. století) a modernu (kulturní směry od konce 19. do druhé třetiny 20. století). V humanitních a společenských vědách slovo modernita označuje sociální a kulturní charakteristiky novověké společnosti, tedy soubor konkrétních sociokulturních norem, postojů a praktik, které vznikaly nejdříve v Evropě počínaje renesancí přes osvícenství 17. a 18. století a dobu vrcholně moderní společnosti v 19. a raném 20. století, kdy se začaly rychle šířit po celém světě (globalizace), až po současnost.

Na konci 19. a 20. století evropská politika, věda a kultura začala dominovat nejen v západní Evropě a Severní Americe, ale téměř v každé civilizované zemi světa, a měla vliv i na hnutí zaměřená proti Západu a globalizaci. Modernita je úzce spojena s rozvojem individualismu,[1]kapitalismu,[2] urbanizace[1] a s vírou v možnosti technologického a politického pokroku.[3][4] Války a další problémy této doby, z nichž mnohé vznikají vlivem rychlých změn a souvisejícího oslabení tradičních náboženských a etických norem, vedly na mnoha místech k odporu vůči modernitě.[5][6] Například optimismus a víra v neustálý pokrok byly nedávno zpochybněny postmodernismem, zatímco dominance západní Evropy a Angloameriky vyvolala kritiku postkoloniální teorie.

Podle Michela Foucaulta je „modernita“ jako historická kategorie charakterizována znaky jako je zpochybnění nebo odmítnutí tradice; upřednostňování individualismu, politických svobod a formální rovnosti; víra v nevyhnutelný sociální, vědecký a technologický pokrok; racionalizace a profesionalizace; přechod od feudalismu či agrární společnosti ke kapitalismu a tržní ekonomice; industrializace, urbanizace a sekularizace; rozvoj národního státu, zastupitelská demokracie, veřejné školství atd.[7]

  1. a b Hroch, Hollan 1998
  2. Goody 2013
  3. Almond, Chodorow, Pearce 1982
  4. Ihde 2009, s=51
  5. Marx, Durkheim, Weber: Formations of Modern Social Thought by Kenneth L. Morrison. p. 294.
  6. William Schweiker, The Blackwell Companion to Religious Ethics. 2005. p. 454. (cf., "In modernity, however, much of economic activity and theory seemed to be entirely cut off from religious and ethical norms, at least in traditional terms. Many see modern economic developments as entirely secular.")
  7. Foucault 1977

Developed by StudentB