NuSTAR | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jiné názvy | SMEX-11, Explorer-93 | |||||||||||||||||
COSPAR | 2012-031A | |||||||||||||||||
Start | 13. června 2012 | |||||||||||||||||
Kosmodrom | Stargazer, Kwajalein, Marshall Islands | |||||||||||||||||
Nosná raketa | Pegasus XL | |||||||||||||||||
Typ oběžné dráhy | nízká oběžná dráha Země | |||||||||||||||||
Trvání mise | 2 roky (původně plánované trvání) | |||||||||||||||||
Provozovatel | NASA/ JPL | |||||||||||||||||
Výrobce | Orbital Sciences, ATK Space Components | |||||||||||||||||
Program | Program Explorer | |||||||||||||||||
Hmotnost | 350 kg (772 lb) | |||||||||||||||||
Parametry dráhy | ||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
Oficiální web | https://www.nustar.caltech.edu/ | |||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NuSTAR je kosmická sonda nesoucí teleskop, který zaznamenává rentgenové záření. Sonda pracuje v rozmezí 3 až 79 keV.[1] Název sondy je akronym z anglického pojmenování Nuclear Spectroscopic Telescope Array.
NuSTAR je jedenáctou misí NASA v rámci programu satelitů Small Explorer (SMEX-11) a má pořadové číslo Explorer-93 v rámci programu Explorer. Jedná se o první misi kosmického teleskopu zaměřeného na snímání rentgenového záření vyšších energií na kvalitnější úrovni, než bylo pozorování rentgenové observatoře Chandra[2] a XMM-Newton z roku 1999. Sonda byla vypuštěna 13. června 2012 (start byl z důvodu softwarových problémů zařízení odložen z původního termínu 21. března 2012). Primárním cílem je získávat data z pozorování velmi vzdálených galaktických výdutí a obřích černých děr o rozměrech miliardkrát větších než je Slunce, ať se nachází v Galaxii v Andromedě, nebo také v oblastech, které pozorovaly sondy Chandra, Hubblův dalekohled a Spitzerův dalekohled. Cílem mise je také zjistit, jakým způsobem jsou částice urychlovány při emitaci za vysokých energií. Hlubší poznání těchto procesů má vést k pochopení toho, jak vznikají prvky během explozí velmi masivních umírajících hvězd a supernov.[3][4][5] Rozložení prvků v časoprostoru vesmíru se odhaduje pomocí pozorování pozůstatků, které jsou nazvány "zbytky supernov" (SNR - supernova remnant). Po naplnění dvouleté plánovené délky mise zůstala sonda funkční i v dalších letech.