Ph.D.

Ph.D. je zkratka (původně z lat. philosophiæ doctor) akademického titulu doktor, který lze získat vysokoškolským studiem v doktorském studijním programu v mnoha zemích po celém světě. Je to nejvyšší titul, kterého je možné dosáhnout studiem.

Ph.D. tedy označuje nositele doktorátu, přičemž v některých zemích se jedná o alternativu doctor philosophiae (Doctor of Philosophy), někde také bývá zkracováno jako DPhil, či Dr. phil., ve světě často také ve zkratce PhD. (např. na Slovensku^[1][2]), jinde ve světě také často jako PhD; označuje se tak obecně mezinárodně uznávaný akademicko-vědecký titul získaný na univerzitě v třetím cyklu studia, uváděný za jménem (oddělen čárkou), který představuje vědeckou hodnost doktora. Pokud se tento titul uvádí před jménem, zkracuje se často jako Dr. V některých zemích se tento titul (Ph.D. – doktor) uděluje ve všech oblastech (např. v Česku^[3]), v jiných zemích může být pro určité oblasti vyčleněný jiný ekvivalent – typicky pro umělecké obory (např. ArtD. – doktor umění), nebo případně ekvivalentní varianta pro náboženské obory (např. Th.D. – doktor teologie) atp.

Vysokoškolské studium se zpravidla ve světě rozděluje na tři samostatné stupně, úrovně, vzdělání (studijní programy): bakalářské (bachelor's degree) – magisterské (master's degree) – doktorské (doctor's degree, doctoral degree, doctorate), doktorát zde tedy představuje nejvyšší možný stupeň vysokoškolského vzdělání dosažený studiem (8 v ISCED) a je požadavkem pro práci na univerzitě jako profesor, pracovník ve výzkumu, či vědec, v mnoha oborech. V Evropě uvedené členění v 90. letech 20. století sjednotil tzv. Boloňský proces, což byl proces, kterým se označovala mezinárodní harmonizace v oblasti vysokoškolského studia – příčinou jeho zavedení byla porovnatelnost v jednotlivých zemích, určitá standardizace v této oblasti, resp. také usnadnění studia na jiné vysoké škole v zahraničí – důsledkem pak bylo mj. zavedení těchto stupňů studia, tří cyklů, nebo přechod na tzv. kreditový systém (European Credit Transfer and Accumulation System, tedy ECTS).^[4] Orientačně lze uvést, že bakalářské studium trvá většinou tři roky (3-4), případné navazující magisterské studium další dva roky (1-3), a právě doktorské studium pak zpravidla další čtyři roky (3-4) na vysoké škole,^[4] nicméně studium nezáleží primárně na letech, ale právě na získaných kreditech (např. v ČR pro Ph.D. je třeba většinou získat 240 kreditů, tedy 60 ECTS za akademický rok).

Požadavky pro získání Ph.D. jsou odlišné v závislosti na zemi, instituci a časovém období udělování. Během studia, které vede k nabytí této kvalifikace, bývá takovýto student často označován jako doktorand (doctoral student) či PhD student (event. též doctoral candidate, Ph.D. candidate). Uchazeč o Ph.D. musí předložit projekt, svou práci – disertaci, často obsahující výsledky originálního výzkumu, který je v principu natolik hodnotný, aby mohl být uveřejněn v recenzovaném časopise. V mnoha zemích takovýto kandidát musí obhájit tuto práci před komisí zkoušejících odborníků jmenovaných univerzitou.

V kontextu akademického titulu – termín „filozofie“ (philosophiae) zde neodkazuje výhradně na oblast akademické disciplíny filosofie, ale je zde používán v širším slova smyslu v souladu s původním řeckým významem, který znamená „láska k moudrosti“. Ve většině Evropy všechny oblasti (historie, filosofie, humanitní vědy, matematika a přírodní vědy) jiné než teologie, právo a medicína (tzv. profesní, odborné nebo technické) byly tradičně známé jako filosofie a v Německu a jinde v Evropě základní fakulta svobodných umění byla známa jako filosofická fakulta.