Probace

Probace (z lat. probatio – zkoušení, ověřování) v trestním právu označuje dohled nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu těch alternativních trestů, ve kterých byly uloženy nějaké povinnosti nebo omezení, dále sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, jakož i individuální pomoc obviněnému a působení na něj ve smyslu vedení řádného života. Jde o jeden z projevů konceptu tzv. restorativní justice a v České republice ji vykonává Probační a mediační služba. Probací se také rozumí kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, pozitivní motivování odsouzeného, aby vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám a aby tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů.[1]

Probace je v českém právním řádu upravena zákonem č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě.[2]

  1. Sociální práce v praxi, Matoušek Oldřich.Portál,2010.EAN 078-8073678-18-0
  2. Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě) je dostupný např. na Zákony pro lidi.cz.

Developed by StudentB