Superkontinent vzniká spojením většiny kontinentů na Zemi. Zpravidla se jako definiční podmínka bere minimálně 75 % kontinentální zemské kůry (přesněji litosférických desek).[1]
Geologické metody, založené na chemicko-mineralogických a paleomagnetických záznamech ve vyvřelinách a sedimentech a poskytují důkazy či aspoň indicie pro cyklický vznik superkontinentů v historii Země.
Jako první byl rekonstruován geologicky nejmladší superkontinent zvaný Pangea, a to Alfredem Wegenerem roku 1915 na základě teorie kontinentálního driftu.
Zformování prvního budoucího superkontinentu zvaného Pangea Proxima (též Pangea Ultima) se odhaduje za přibližně 250 milionů let.[2]