Taranis

Taranis
Bronzová galořímská socha nalezená u města Le Châtelet ve střední Francii, možné zpodobnění Taranida Jupitera[1] (romanizovaného Taranida).
Bronzová galořímská socha nalezená u města Le Châtelet ve střední Francii, možné zpodobnění Taranida Jupitera[1] (romanizovaného Taranida).
Symbolykolo zvláště s osmi loukotěmi
Římský ekvivalentJupiter
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taranis, Taranus či Tanarus je galský bůh hromovládce. Podle Marca Lucana byl spolu s Toutatem a Esem nejdůležitějším galským božstvem, ale podle archeologických nálezů se zdá že jeho kult nejspíše nebyl příliš rozšířen, jeho jméno bylo nalezeno pouze na sedmi oltářích, zpravidla nijak okázalých, nalezených od Británie po Balkán. Je možné, že muž utopený ve 4. století př. n. l. v rašeliništi u Lindowa byl obětován jemu či Teutatovi.[1][2]

Jméno Taranis lze spojit se staroirským torann a velšským taran, oboje ve významu „hrom“. Tato slova vychízí z praindoevropského kořene *trHon „hrom“, stejně jako jména dalších indoevropských hromovládců: germánského Donara-Thóra a chetitského Tarhunny nebo také latinské tonare „hřmít“ a védské (s)tan- „hrom“.[2][3]

Velšským protějškem Taranida může být hrdina Taran, který přežil velkou bitvu popisovanou v Mabinogi.[1]

  1. a b c MACKILLOP, James. Keltské bájesloví. Praha: Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80--7106-881-5. S. 34, 64, 68, 125 203. 
  2. a b WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 249. 
  3. TÉRA, Michal. Perun: Bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 49–50. 

Developed by StudentB