Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky. Hláskové abecedy mají přibližně několik málo desítek znaků (písmen), slabičné více, až i několik set. Pro srovnání: čínských znaků (zvukově znamenají slabiky, ale liší se podle významu) je až asi 100 000.
Název je odvozen z prvních čtyř znaků abecedy (latinky). Název „alfabeta“ používaný často v cizích jazycích je podobně odvozen z názvů prvních dvou písmen abecedy řecké. Jinou abecedou je cyrilice, pojmenovaná podle sv. Cyrila, také nazývaná azbuka podle názvů prvních dvou písmen v ruštině – a (az), b (buki).
Obdobně podle prvních písmen jsou vytvořeny názvy jiných typů abecedy: abugida a abdžad.