Afrika | |
---|---|
Rozloha | 30 368 000 km² [zdroj?] |
Počet obyvatel | 1 373 486 472 (k roku 2021) [zdroj?] |
Hustota obyvatelstva | 36,4/km2 |
Počet států | 55 |
Regiony | Jižní Afrika Severní Afrika Východní Afrika Střední Afrika Západní Afrika |
Jazyky | 1250 - 3000 nativních jazyků |
Časová pásma | UTC-1 až UTC+4 |
Nejvyšší bod | Kilimandžáro 5895 m n. m. |
Největší města | Lagos, Káhira, Kinshasa, Johannesburg, Chartúm, Dar es Salaam, Alexandrie, Abidžan, Alžír, Kano, Casablanca, Ibadan, Nairobi, Abuja, Akkra |
HDP (nominální) | $20,3 biliónů (2013) |
HDP (reálné) | $20,9 biliónů (2013) |
Souřadnice | 1°0′0″ s. š., 17°0′0″ v. d. |
multimediální obsah na Commons |
Afrika (anglicky Africa, francouzsky Afrique, portugalsky África, arabsky أفريقيا (Afrīqiyā), amharsky አፍሪቃ (Äfəriqa), svahilsky Afrika) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.[1]
Rozkládá se jižně i severně od rovníku převážně na východní polokouli. Z větší části je obklopena oceány, na východě Indickým oceánem a na západě Atlantským oceánem. Na severu se nachází Středozemní moře, které odděluje Afriku od Evropy. V oblasti Suezské šíje je tento kontinent spojen s Euroasijskou deskou.
Světadíl zahrnuje četné klimatické oblasti. Je to jediný kontinent, který se táhne od severních mírných zón až po jižní mírné zóny.[2] Velkou část pevniny tvoří pouště (Sahara, Kalahari), polopouště a savany. V centrální části se pak nacházejí deštné pralesy (Africký deštný prales).
V 53 afrických státech žije celkem přes 1,2 miliardy obyvatel (2016), což činí 16 % celkové populace Země.[3] Populace je zde nejmladší mezi všemi kontinenty,[4][5] střední věk v roce 2012 byl 19,7 roku, kdežto celosvětový medián byl 30,4 roku.[6] Podle velikosti území je největší zemí tohoto světadílu Alžírsko, podle počtu obyvatel Nigérie. Střední východní Afrika je široce přijímána jako místo původu lidí a velkých lidoopů, o čemž svědčí objevy nejranějších hominidů a jejich předků, které jsou datovány do doby před sedmi milióny let a zahrnují druhy rodů Australopithecus, Homo habilis (člověk zručný), Homo ergaster (člověk dělný) a Homo rudolfensis (člověk východoafrický), spolu s nejstaršími nálezy moderního člověka (Homo sapiens) nalezenými v Etiopii, které jsou z doby před 200 000 lety.[7]