Albedo

Odrazivost různých typů povrchů a oblak na Zemi, údaj v procentech. Nejvíce tedy povrch ohřívá, pokud je pokryt vodou či lesem..

Albedo (z latinského albusbílý) je míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu. Jde o poměr odraženého elektromagnetického záření ku množství dopadajícího záření. Zlomek, obvykle vyjadřovaný procentuálně od 0 do 100 %, je důležitým pojmem v klimatologiiastronomii. Poměr závisí na frekvenci uvažovaného záření: pokud není specifikována, bere se průměr podél spektra viditelného světla. Závisí také na úhlu dopadu záření: pokud není specifikován, uvažujeme o pravém úhlu. Albedo závisí také na úhlu mezi směrem osvětlení a směrem pozorování. Pokud je tento úhel nulový, bývá albedo nejvyšší.

V astronomii se rozlišují dvě varianty albeda. Geometrické albedo odpovídá kolmému dopadu na rovný povrch. Bondovo albedo pak značí odrazivost pod různými úhly pro celé těleso a je úměrné odražené energii.

Nejvyšší albedo mají oxid hořečnatý a síran barnatý (96–98 %). Albedo čerstvého sněhu je vysoké (až 90 %). Povrch vody (oceánu) má albedo nízké (pod 10 %). Průměrné Bondovo albedo Země je přibližně 31 % (geometrické 43 %),[1] zatímco u Měsíce Bondovo albedo dosahuje průměrně jen asi 11 %, přičemž ale jeho geometrické albedo je 12 %. Celkové Bondovo albedo Země cca 30 % totiž tvoří přibližně 26 % odraz v atmosféře (větší na jižní polokouli), kterou Měsíc nemá, a jen 4 % odrazu z povrchu (větší na severní polokouli). Celkové albedo Země je tak nejmenší v červenci a to 28 %.[2] Spíše jsou ale během roku dvě minima a dvě maxima albeda a ta i přes 32 %.[3] Severní a jižní polokoule se zdají být stejně jasné (i přes rozdílné albedo povrchu) díky silnějším bouřím na jižní polokouli, které udržují albedo přibližně v rovnováze.[4] V astronomii lze podle albeda satelitů a asteroidů usuzovat na jejich složení, především na podíl ledu. Lidská činnost mění albedo různých oblastí zemského povrchu (například kácením lesů a farmařením). Přesné vyčíslení tohoto efektu v globálním měřítku je však obtížné: není zřejmé, zda tyto změny přispívají ke zvyšování nebo snižování globálního oteplování. Albedo se patrně snižuje.[5] Z pohledu shora nad atmosférou Země se tedy ztmavuje.[6]

Typickým příkladem albedo efektu je zpětná vazba teploty sněhu. Pokud se v oblasti pokryté sněhem oteplí a sníh taje, albedo se sníží, je absorbováno více slunečního záření, což přispívá k dalšímu oteplování. Obráceně to platí také: při vytváření sněhu se uplatňuje ochlazovací cyklus. Intenzita albedo efektu závisí na velikosti změny albeda a na množství slunečního záření; z toho důvodu je v tropických oblastech potenciálně velmi výrazný.

  1. Earth Fact Sheet. nssdc.gsfc.nasa.gov [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  2. STEPHENS, Graeme L.; O'BRIEN, Denis; WEBSTER, Peter J.; PILEWSKI, Peter; KATO, Seiji; LI, Jui-lin. The albedo of Earth: The Albedo of Earth. S. 141–163. Reviews of Geophysics [online]. 2015-03. Roč. 53, čís. 1, s. 141–163. Dostupné online. DOI 10.1002/2014RG000449. (anglicky) 
  3. PENTTILÄ, A.; MUINONEN, K.; IHALAINEN, O.; UVAROVA, E.; VUORI, M.; XU, G.; NÄRÄNEN, J. Temporal Variation of the Shortwave Spherical Albedo of the Earth. S. 790723. Frontiers in Remote Sensing [online]. 2022-03-11. Roč. 3, s. 790723. Dostupné online. DOI 10.3389/frsen.2022.790723. (anglicky) 
  4. SCIENCE, Weizmann Institute of. Why do Earth's hemispheres look equally bright when viewed from space?. phys.org [online]. [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. American Geophysical Union. Earth is dimming due to climate change. phys.org [online]. 2021-09-30 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Long-term trends in albedo as seen from a lunar observatory. www.sciencedirect.com [online]. [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 

Developed by StudentB