Amanda Lear

Amanda Lear
Základní informace
Narození	18. června 1939 (85 let) Ho Či Minovo Město
Žánry	pop music, nová vlna, taneční hudba, eurodance, rock, disco, dance-pop, euro disco, jazz a Italo disco
Povolání	malířka, zpěvačka, herečka, filmová herečka a televizní moderátorka
Nástroje	hlas
Vydavatel	Chrysalis Records Ariola Creole Records Édina Music Sony BMG RCA Records Polydor Records ZYX Music Disques Carrère
Významná díla	Follow Me Queen of Chinatown Fashion Pack Enigma (Give a Bit of Mmh to Me) Diamonds
Ocenění	rytíř Řádu umění a literatury
Manžel(ka)	Alain-Philippe Malagnac (1979–2000)
Partner(ka)	Brian Jones (1966–1969) Salvador Dalí
Sídla	Saint-Étienne-du-Grès Nell Gwynn House Hotel La Louisiane
Web	www.amandalear.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amanda Lear je francouzská zpěvačka, malířka, modelka, spisovatelka a herečka. Svou kariéru zahájila v polovině šedesátých let jako modelka. Později byla múzou španělskému výtvarníkovi Salvadoru Dalímu. V roce 1973 byla její fotografie použita na obalu alba For Your Pleasure anglické skupiny Roxy Music. Své první album nazvané I Am a Photograph vydala v roce 1977. Později vydala řadu dalších alb. Roku 2014 vydala album My Happiness, které je poctou Elvisi Presleymu. V roce 1984 vydala knihu My Life with Dalí, v níž vypráví o svém vztahu s Dalím. O tři roky později vydala román L'Immortelle.

Její image je založena na řadě mystifikací, jisté není datum jejího narození (uvádí se různé údaje od roku 1939 po rok 1950), národnost (plynně hovoří pěti jazyky) ani rodiště (Saigon, Hongkong i jiná místa). April Ashley ve své autobiografii uvádí, že Amanda Lear se narodila jako muž jménem Alain Tapp a v roce 1963 prodělala operativní změnu pohlaví.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let byla hvězdou evropské disco hudby, provokovala hlubokým hlasem i sexuální otevřeností, album Sweet Revenge se stalo zlatou deskou. Koncertovala také v Československu, na Bratislavské lyře 1982.

Hrála ve francouzských filmech Bimboland (1998) a Lovci draků (2008) i v divadle Théâtre de la Porte Saint-Martin, uspořádala také několik výstav svých obrazů. V roce 2006 jí byl udělen Řád umění a literatury.