Andorra

Andorrské knížectví Principat d'Andorra
vlajka znak
Hymna El Gran Carlemany, Mon Pare
Motto Virtus Unita Fortior (V jednotě je síla)
Geografie
Poloha Andorry
Hlavní město	Andorra la Vella
Rozloha	468 km² (178. na světě) z toho 0,26 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Coma Pedrosa (2946 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	42°33′30″ s. š., 1°33′19″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	81 588 (203. na světě, 2023)
Hustota zalidnění	180 ob. / km² (71. na světě)
HDI	▲ 0,858 (velmi vysoký) (40. na světě, 2010)
Jazyk	katalánština, používá se také francouzština a španělština
Národnostní složení	Andořané 48 %, Španělé 25 %, Portugalci 11 %, Francouzi 5%, Argentinci 1%, ostatní 10 %
Náboženství	katolické 86 %, další křesťané 5 %, bez vyznání 7 %
Státní útvar
Státní zřízení	polovolená parlamentní diarchie
Vznik	1278 (vytvořeno jako kondominium; moderní ústava 1993)
Hlava státu	• francouzský prezident Emmanuel Macron, zastupován Patrickem Strzodou • urgellský biskup Joan Enric Vives Sicília, zastupován Josepem Mariou Maurim
Předseda Výkonné rady	Xavier Espot Zamora
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	68 232[1] USD (17. na světě, 2023)
Giniho koeficient	27 (2003)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	020 AND AD
MPZ	AND
Telefonní předvolba	+376
Národní TLD	.ad
multimediální obsah na Commons

Andorra, plným názvem Andorrské knížectví (katalánsky Principat d'Andorra), je suverénní vnitrozemský stát na Pyrenejském poloostrově, v jižní Evropě a podle některých definic i v západní Evropě. Hraničí na severu s Francií a na jihu se Španělskem, leží ve východních Pyrenejích, které jsou tvořeny především vysokými horami. S rozlohou 468 km² je šestým nejmenším suverénním státem v Evropě, má přibližně 85 000 obyvatel.^[2] Její hlavní a největší město Andorra la Vella je nejvýše položeným hlavním městem Evropy, leží 1023 metrů nad mořem. Andořané jsou románská etnická skupina katalánského původu. Úředním jazykem je katalánština a oficiální měnou je euro.

Knížectví, jehož počátky sahají až do roku 788^[3] za vlády Karla Velikého, se řídí unikátním systémem, paréagskou smlouvou z let 1278 a 1288.^[4] Tato feudální právní smlouva přiznávala andorrský trůn dvěma spoluvládcům, katalánskému biskupovi z Urgellu a hraběti z Foix, jehož práva a povinnosti postupně přešly na krále Dolní Navarry, poté od Jindřicha IV. na francouzského krále a nakonec na francouzského prezidenta (viz seznam spoluknížat Andorry). Z izolace se Andorra dostala ve 20. století, kdy využila své přírodní polohy a příznivého daňového systému a stala se významnou turistickou destinací, kterou každoročně navštíví přes devět milionů návštěvníků.^[5] I když je dnes knížectví proslulé především svými lyžařskými areály a nízkými daněmi, často je také považováno za daňový ráj.

Andorra je rozvinutá země s vyspělou ekonomiku, podle hrubého domácího produktu na obyvatele šestnáctá na světě; v indexu lidského rozvoje se umístila na 40. místě.^[6] Od roku 1993 je členem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Mezinárodního měnového fondu, ale není členem Evropské unie ani eurozóny, ačkoliv od vzniku měny euro používá a dokonce razí i vlastní euromince.