Andrea Pirlo | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
V roce 2014 | |||||||
Osobní informace | |||||||
Datum narození | 19. května 1979 (45 let) | ||||||
Místo narození | Flero, Itálie | ||||||
Výška | 177 cm | ||||||
Hmotnost | 68 kg | ||||||
Přezdívka | l'architetto (architekt), il professore (profesor) | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Fotbalový záložník (1995–2017) Fotbalový trenér (2020–) | ||||||
Současná funkce | bez angažmá | ||||||
Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra*** | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. *** Trenérské působení aktuální k 14. 9. 2024 | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrea Pirlo (* 19. května 1979 Flero) je italský fotbalový trenér, který naposledy trénoval italský klub Sampdoria, a bývalý profesionální fotbalista, který hrával na pozici defensivního záložníka. Svoji hráčskou kariéru ukončil v roce 2017 v dresu amerického klubu New York City FC. Mistr světa na MS 2006 a vicemistr Evropy z roku 2012 odehrál také 115 utkání v dresu italské reprezentace, ve kterých vstřelil 13 branek. Po ukončení fotbalové kariéry v roce 2020 se stal trenérem a jeho první angažmá byl klub Juventus.[1]
Byl to klasický „špílmachr“, jeho hlavní náplní bylo tvořit hru a snažit se o překvapivé pasy (přihrávky). Často se mu to podařilo, čímž vytvoří pro útočníky gólovou šanci, z tohoto důvodu měl přezdívku „l'architetto“ (architekt). Umí také výborně zahrávat přímé volné kopy.[2]
Podle IFFHS byl čtyřikrát mezi třemi nejlepšími záložníky roku (v letech 2006 až 2015) a také byl čtyřikrát zařazen mezi kandidáty o cenu Zlatý míč (devátý v roce 2006, pátý v roce 2007, sedmý v roce 2012 a desátý v roce 2013).
Největší úspěchy slavil v klubu AC Milán. Za 10 let vyhrál dva tituly, jednou domácí pohár a domácí superpohár, dvakrát LM i evropský superpohár a jednou Mistrovství světa klubů. Od roku 2011 do roku 2015 působil v klubu Juventus FC, se kterým vyhrál čtyři tituly, jednou domácí pohár a dvakrát domácí superpohár.
S národním týmem má odehrál celkem 116 utkání a vstřelil 13 branek. Zúčastnil se tří MS (2006, 2010 a 2014), tří ME (2004, 2008 a 2012). Má rekord v počtu utkání za Itálii U21 (37- shodný s Bardim) i branek (15- shodný s Gilardinem).