Antihmota

Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn. například pozitronů místo elektronů.

Obecně antičástice je částice, která má všechny své náboje, například elektrický náboj, vůni či barvu, opačné než daná částice. Protože však např. mezony (tvořené kvarkem a antikvarkem) nelze jednoznačně přiřadit ani k "normální" hmotě, ani k antihmotě, rozumí se zpravidla v užším smyslu antihmotou pouze antičásticová obdoba klasické atomární hmoty, tedy látka tvořená jádry z antiprotonů a antineutronů a obalem z pozitronů (případně rozšířená o antihyperjádra^[1] a obdobu mioatomů s antimionem v obalu).

Projevy antihmoty lze studovat ve vesmíru nebo ve specializovaných experimentech. Dnes je dokonce možné ji vyrobit (např. v urychlovači částic LHC, ale podle novodobých studií se také tvoří v blesku^[2]), přičemž se otevírají nové možnosti fyzice, chemii a technice.