Avigdor Lieberman אביגדור ליברמן | |
---|---|
Avigdor Lieberman (2018) | |
24. ministr obrany | |
Ve funkci: 30. května 2016 – 14. listopadu 2018 | |
Předchůdce | Moše Ja'alon |
20. a 22. ministr zahraničních věcí | |
Ve funkci: 11. listopadu 2013 – 14. května 2015 | |
Předchůdce | Benjamin Netanjahu |
Nástupce | Benjamin Netanjahu |
Ve funkci: 31. března 2009 – 18. prosince 2012 | |
Předchůdce | Cipi Livniová |
Nástupce | Benjamin Netanjahu |
29. ministr dopravy Izraele | |
Ve funkci: 28. února 2003 – 6. června 2004 | |
Předchůdce | Cachi Hanegbi |
Nástupce | Me'ir Šítrit |
Stranická příslušnost | |
Členství | Jisra'el bejtenu (dříve Národní jednota) |
Rodné jméno | Эве́т Льво́вич Ли́берман |
Narození | 5. července 1958 (66 let) Kišiněv, Sovětský svaz |
Kneset | 15., 16., 17., 18., 19., 20. |
Sídlo | Nokdim |
Alma mater | Hebrejská univerzita |
Profese | politik a chief executive officer |
Náboženství | judaismus |
Ocenění | Yakir Arad (2018) Řád cti |
Commons | Avigdor Lieberman |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Avigdor Lieberman (hebrejsky אביגדור ליברמן, rodným jménem Evet Lvovič Liberman, rusky Эве́т Льво́вич Ли́берман; * 5. července 1958 Kišiněv, Sovětský svaz) je izraelský politik, předseda strany Jisra'el bejtenu a poslanec Knesetu. V minulosti zastával ve vládě Ariela Šarona posty ministra dopravy a národní infrastruktury.[1] V letech 2009 až 2012 a 2013 až 2015 zastával post ministra zahraničních věcí. Od roku 2016 do listopadu roku 2018 zastával post ministra obrany.
Lieberman v minulosti vyzval, aby Izrael změnil své hranice a předal území osídlené izraelskými Araby Palestinské samosprávě, výměnou za bloky izraelských osad na palestinských územích.[2] Zároveň požaduje, aby všichni obyvatelé Izraele, včetně často antisionistických charedim a izraelských Arabů, podepsali věrnost státu nebo přišli o své právo volit a být voleni.[3] Navzdory jeho podpoře „dvoustátnímu řešení“[4] jej mnohá média označují jako ultrapravicového politika a ultranacionalistu. Mnozí komentátoři označují jeho názory jako „protiarabské.“[5]
<ref>
; citaci označené novinky
není určen žádný text<ref>
; citaci označené čejka
není určen žádný text<ref>
; citaci označené aktualne.cz
není určen žádný text<ref>
; citaci označené haarec2009
není určen žádný text<ref>
; citaci označené rosenberg
není určen žádný text