Barcelona | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°22′57″ s. š., 2°10′37″ v. d. |
Nadmořská výška | 0–512 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Španělsko |
Autonomní společenství | Katalánsko |
Provincie | Barcelona |
Administrativní dělení | 10 čtvrtí |
Barcelona | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 101,3 km² |
Počet obyvatel | 1 660 122 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 16 388,2 obyv./km² |
Etnické složení | Katalánci, Španělé, Jihoameričané |
Náboženské složení | Římskokatolické křesťanství |
Správa | |
Starosta | Jaume Collboni Cuadrado (od 2023) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 93 |
PSČ | 08001–08042 |
Označení vozidel | B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona. Populace přesahuje 1,6 milionu, díky čemuž je největším městem Katalánska a druhým největším městem Španělska.[2] V celé aglomeraci, která zahrnuje i okolní města a obce, žije až 4,8 milionu obyvatel, což z ní činí pátou nejlidnatější metropolitní oblast v Evropské unii po Paříži, Porýní, Madridu a Milánu.[3] Leží na severovýchodním pobřeží Španělska u Středozemního moře, z měst na jeho pobřeží se řadí do těch největších. Město se nachází na pobřeží mezi ústími řek Llobregat a Besòs. Na západě je ohraničena pohořím Serra de Collserola.
Barcelona byla založená již Římany. Ve středověku stala hlavním městem Barcelonského hrabství. Po spojení s Aragonským královstvím a vytvoření konfederace Aragonské koruny se Barcelona, která byla stále hlavním městem Katalánského knížectví, stala nejdůležitějším hospodářským a správním centrem na území celé Aragonské koruny. Později začala dominovat jižněji položená Valencie, nad níž získali kontrolu Katalánci po dobytí od Maurů. K této významné události došlo nedlouho před uzavřením unie mezi Kastilskou a Aragonskou korunou.
Později se Barcelona stala centrem katalánského separatistického hnutí a nakrátko byla během války ženců v 17. století součásti Francie. Po španělské revoluci v roce 1936 byla během španělské občanské války hlavním městem revolučního Katalánska. Sídlila zde vláda druhé Španělské republiky až do dobytí frankisty v roce 1939. Po přechodu k demokracii v 70. letech 20. století se Barcelona opět stala hlavním městem autonomního Katalánska.
Barcelona disponuje bohatým kulturním dědictvím a v současnosti je důležitým kulturním centrem a jednou z hlavních turistických destinaci ve Španělsku. Obzvláště proslulá jsou architektonická díla Antonia Gaudího a Lluise Domènecha i Montaner, která byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Ve městě sídli dvě nejprestižnější univerzity ve Španělsku, a to Barcelonská univerzita a Univerzita Pompea Fabry. Sídlí zde mezinárodní organizace Unie pro Středomoří sdružující státy Evropské unie a ostatní státy na pobřeží Středozemního moře z Asie, Afriky i Balkánu.
V Barceloně se v roce 1992 konaly XXV. letní olympijské hry. Ve městě sídlí fotbalové kluby FC Barcelona a RCD Espanyol a basketbalový klub FC Barcelona. Od roku 1991 se v Barceloně jezdi Grand Prix Španělska. Kromě toho se ve městě pořádají výstavy, veletrhy a jiné světové sportovní akce.
Barcelona je hlavní kulturní, ekonomickou a finanční metropolí jižní Evropy.[4] Jedná se o hlavní biotechnologické centrum ve Španělsku.[5] Jako jedno z předních vlivných světových měst získala v roce 2020 mezi globálními městy dle think tanku GaWC hodnocení Beta+, což je stejně jako má Berlín nebo Řím, ale nižší než Praha i Madrid.[6]
Barcelona je také významným evropským dopravním uzlem. Barcelonský přístav je jedním z hlavních námořních přístavů, je třetí v Evropě co do hmotnosti odbaveného nákladu a nejrušnější co do počtu odbavených cestujících.[7] Mezinárodní letiště Barcelona-El Prat, které ročně odbaví přes 50 milionů cestujících je druhé nejvytíženější ve Španělsku a šesté v Evropě.[8] Rozsáhlá dálniční síť a vysokorychlostní železniční tratě AVE poskytují spojení do zbytku Španělska, do Francie a ostatních částí Evropy. Právě svou polohou a relativní blízkosti u francouzských hranic je pro mnoho Evropanů snadněji dostupná než hlavní město Španělského království Madrid.[9]
Mezi známé turistické cíle patří právě Gaudího díla jako chrám Sagrada Família, domy Casa Milà a Casa Batlló či park Güell. Známá je i gotická čtvrť Barri Gòtic s katedrálou svatého Kříže a svaté Eulálie. Na hoře Montjuïc se nachází Katalánské národní umělecké muzeum nebo Fundació Joan Miró, pod ní magická fontána, Barcelonský pavilon a Španělské náměstí. Dalšími známými místy jsou Kolumbův sloup a fotbalový stadion Camp Nou.