Barcelona

Barcelona
Odshora: Sagrada Família, Katalánské národní umělecké muzeum na hoře Montjuïc, Vítězný oblouk, Casa Milà, park Güell, pohled na město
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	41°22′57″ s. š., 2°10′37″ v. d.
Nadmořská výška	0–512 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Španělsko Španělsko
Autonomní společenství	Katalánsko
Provincie	Barcelona
Administrativní dělení	10 čtvrtí
Barcelona
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	101,3 km²
Počet obyvatel	1 660 122 (2023)[1]
Hustota zalidnění	16 388,2 obyv./km²
Etnické složení	Katalánci, Španělé, Jihoameričané
Náboženské složení	Římskokatolické křesťanství
Správa
Starosta	Jaume Collboni Cuadrado (od 2023)
Oficiální web	www.barcelona.cat
Telefonní předvolba	93
PSČ	08001–08042
Označení vozidel	B
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona. Populace přesahuje 1,6 milionu, díky čemuž je největším městem Katalánska a druhým největším městem Španělska.^[2] V celé aglomeraci, která zahrnuje i okolní města a obce, žije až 4,8 milionu obyvatel, což z ní činí pátou nejlidnatější metropolitní oblast v Evropské unii po Paříži, Porýní, Madridu a Milánu.^[3] Leží na severovýchodním pobřeží Španělska u Středozemního moře, z měst na jeho pobřeží se řadí do těch největších. Město se nachází na pobřeží mezi ústími řek Llobregat a Besòs. Na západě je ohraničena pohořím Serra de Collserola.

Barcelona byla založená již Římany. Ve středověku stala hlavním městem Barcelonského hrabství. Po spojení s Aragonským královstvím a vytvoření konfederace Aragonské koruny se Barcelona, která byla stále hlavním městem Katalánského knížectví, stala nejdůležitějším hospodářským a správním centrem na území celé Aragonské koruny. Později začala dominovat jižněji položená Valencie, nad níž získali kontrolu Katalánci po dobytí od Maurů. K této významné události došlo nedlouho před uzavřením unie mezi Kastilskou a Aragonskou korunou.

Později se Barcelona stala centrem katalánského separatistického hnutí a nakrátko byla během války ženců v 17. století součásti Francie. Po španělské revoluci v roce 1936 byla během španělské občanské války hlavním městem revolučního Katalánska. Sídlila zde vláda druhé Španělské republiky až do dobytí frankisty v roce 1939. Po přechodu k demokracii v 70. letech 20. století se Barcelona opět stala hlavním městem autonomního Katalánska.

Barcelona disponuje bohatým kulturním dědictvím a v současnosti je důležitým kulturním centrem a jednou z hlavních turistických destinaci ve Španělsku. Obzvláště proslulá jsou architektonická díla Antonia Gaudího a Lluise Domènecha i Montaner, která byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Ve městě sídli dvě nejprestižnější univerzity ve Španělsku, a to Barcelonská univerzita a Univerzita Pompea Fabry. Sídlí zde mezinárodní organizace Unie pro Středomoří sdružující státy Evropské unie a ostatní státy na pobřeží Středozemního moře z Asie, Afriky i Balkánu.

V Barceloně se v roce 1992 konaly XXV. letní olympijské hry. Ve městě sídlí fotbalové kluby FC Barcelona a RCD Espanyol a basketbalový klub FC Barcelona. Od roku 1991 se v Barceloně jezdi Grand Prix Španělska. Kromě toho se ve městě pořádají výstavy, veletrhy a jiné světové sportovní akce.

Barcelona je hlavní kulturní, ekonomickou a finanční metropolí jižní Evropy.^[4] Jedná se o hlavní biotechnologické centrum ve Španělsku.^[5] Jako jedno z předních vlivných světových měst získala v roce 2020 mezi globálními městy dle think tanku GaWC hodnocení Beta+, což je stejně jako má Berlín nebo Řím, ale nižší než Praha i Madrid.^[6]

Barcelona je také významným evropským dopravním uzlem. Barcelonský přístav je jedním z hlavních námořních přístavů, je třetí v Evropě co do hmotnosti odbaveného nákladu a nejrušnější co do počtu odbavených cestujících.^[7] Mezinárodní letiště Barcelona-El Prat, které ročně odbaví přes 50 milionů cestujících je druhé nejvytíženější ve Španělsku a šesté v Evropě.^[8] Rozsáhlá dálniční síť a vysokorychlostní železniční tratě AVE poskytují spojení do zbytku Španělska, do Francie a ostatních částí Evropy. Právě svou polohou a relativní blízkosti u francouzských hranic je pro mnoho Evropanů snadněji dostupná než hlavní město Španělského království Madrid.^[9]

Mezi známé turistické cíle patří právě Gaudího díla jako chrám Sagrada Família, domy Casa Milà a Casa Batlló či park Güell. Známá je i gotická čtvrť Barri Gòtic s katedrálou svatého Kříže a svaté Eulálie. Na hoře Montjuïc se nachází Katalánské národní umělecké muzeum nebo Fundació Joan Miró, pod ní magická fontána, Barcelonský pavilon a Španělské náměstí. Dalšími známými místy jsou Kolumbův sloup a fotbalový stadion Camp Nou.