Barsoom

Barsoom
Autor	Edgar Rice Burroughs
Původní název	the Barsroom series, the Martian series a the Mars series
Žánr	vědecká fikce, fantasy, science fantasy a sword and planet
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barsoom je fiktivní svět, který umístil americký spisovatel Edgar Rice Burroughs na planetu Mars. Svět je popsán v seriálu jedenácti sci-fi a fantasy románů, jejichž hlavním hrdinou je veterán americké občanské války a zlatokop John Carter, který je na Mars přenášen blíže nepopsanou mystickou silou. Díky prostředí s menší gravitací převyšují fyzické schopnosti jeho pozemských svalů schopnosti všech místních obyvatel a John Carter se stává pravým supermanem, vezme si za ženu barsoomskou princeznu Dejah Thoris a stane se pánem planety.

Barsoom je obýván mnoha inteligentními rasami a žijí zde nejen neškodní tvorové (např. thoat, jízdní zvíře, obdoba pozemského koně, která je ovšem před Carterovým přístupem k výcviku také smrtící), ale i nejrůznější krvelačné šelmy a obludy. Civilizace na Marsu ovládá různé fantastické technologie a probíhají zde neustálé boje. Děj všech knih má zběsilé tempo vršící za sebou jedno dobrodružství za druhým a jen velmi volnou logiku.

Carter je zvýhodněn nižší gravitací planety a tím, že telepaticky se částečně dorozumívající Marťané mu nejsou s to odečítat myšlenky. On jim však ano. Líčení jeho dobrodružství často připomíná sny a války mají prvky bojů s indiány a jindy zase šermířský charakter (celý román Mistři meče na Marsu je fakticky parafrází Zorra Mstitele). Charakteristická je i absurdní cudnost těchto příběhů kontrastující se značnou krvelačností. Některými prvky (Umělí lidé na Marsu) Burroughs fakticky předpověděl brutální rasovou segregaci nacismu. Poslední dva svazky nejsou regulérními romány, ale šesti samostatnými příběhy. První části ságy na sebe naopak navazují velmi těsně. Ne ve všech svazcích je hlavním hrdinou John Carter a ne všechna dobrodružství se odehrávají na Marsu, ale třeba také na Jupiteru. Ray Bradbury označil Burroughsův Mars za nejdokonalejší z literárních Marsů vč. svého, ale při jeho konstrukci se autor dopustil nedůsledností (týkají se kupříkladu (ne)používání výbušných střelných zbraní) i samoúčelností (složité rození Marťanů z postupně rostoucích vajec, která jsou mengelovsky redukována, Marťani nezabíjejí Marťanky a naopak, faktická nesmrtelnost Marťanů, stále je nutno vyrábět ovzduší, ale to má na starost jen jeden národ, napadený Marťan nesmí užít mocnější zbraň, než jakou byl napaden atd.)