Baruch Spinoza Tzv. wolfenbüttelský portrét (cca 1700) |
| Region | Západní filosofie |
|---|
| Období | Novověká filosofie |
|---|
| Narození | 24. listopadu 1632
Amsterdam |
|---|
| Úmrtí | 21. února 1677 (ve věku 44 let)
Haag |
|---|
| Škola/tradice | racionalismus |
|---|
| Oblasti zájmu | filosofická antropologie, teorie poznání, politická filosofie, biblická kritika |
|---|
| Význačné ideje | panteismus (panenteismus), monismus, determinismus, teorie afektů, psychofyzický paralelismus , kritika náboženství, oddělení církve od státu, svoboda názoru a přesvědčení |
|---|
| Významná díla | Etika, Teologicko-politický traktát, Pojednání o nápravě rozumu, Traktát politický |
|---|
| Vlivy | Descartes, Hobbes, Maimonides, Abraham ibn Ezra, novoplatonismus, stoicismus |
|---|
| Vliv na | Leibniz, Diderot, Mendelssohn, Lessing, Herder, Fichte, Goethe, Schleiermacher, Schelling, Hegel, Feuerbach, Arthur Schopenhauer, Nietzsche, Marx, Wittgenstein, Freud, Einstein, Leo Strauss, Henri Bergson, Georges Bataille, Louis Althusser, Michel Henry, Antonio Negri, Gilles Deleuze |
|---|
| Rodiče | Miguel de Espinoza a Hanna Debora d'Espinoza |
|---|
| Podpis |  |
|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Baruch Spinoza (či Benedikt Spinoza, lat. Benedictus; 24. listopadu 1632, Amsterdam – 21. února 1677, Haag) byl nizozemský filozof židovského původu, který mj. kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích. Mezi současníky byl jedním z nejdůslednějších racionalistů a jeden z prvních kritických čtenářů Bible. V současnosti má význam hlavně jeho politická filosofie, ale také překonání kartézského dualismu těla a ducha.
.svg){kind=small}