Belgie

Belgické království
Koninkrijk België
Royaume de Belgique
Königreich Belgien
vlajka Belgie
vlajka
znak Belgie
znak
Hymna
Brabançonne
Motto
Eendracht maakt macht (nizozemsky)
L’union fait la force (francouzsky)
Einigkeit macht stark (německy)
(V jednotě je síla)
Geografie

Poloha Belgie
Poloha Belgie

Hlavní městoBrusel (Brussel, Bruxelles, Brüssel)
Rozloha30 689 km² (136. na světě)
z toho 0,7 % vodní plochy
Nejvyšší bodSignal de Botrange (694 m n. m.)
Časové pásmo+1
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel11 697 557, z toho Vlámové 57 %, Valoni 33 % (82. na světě, 2023)
Hustota zalidnění376 ob. / km² (22. na světě)
HDI0,937 (velmi vysoký) (13. na světě, 2021)
Jazyknizozemština (vlámština), francouzština, němčina, valonština
Náboženstvířímskokatolické 60,6 %, islám 7,4 %, protestantství, anglikánství a judaismus, bez vyznání 28 %
Státní útvar
Státní zřízenífederativní konstituční monarchie
Vznik1830 (vyhlášení nezávislosti na Nizozemsku; nezávislost uznána až roce 1831)
KrálFilip
Předseda vládyAlexander De Croo
Měnaeuro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)65 813[1] USD (20. na světě, 2023)
Giniho koeficient24,9 (2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1056 BEL BE
MPZB
Telefonní předvolba+32
Národní TLD.be
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Belgie (nizozemsky België, francouzsky Belgique, německy Belgien), plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2[2][3] a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel,[4] což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň.

Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony:[5] Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu.[6] Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině,[7] ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.[8] Jazyková rozmanitost Belgie a s ní spojené politické konflikty se odrážejí ve složitém systému správy země, který tvoří šest různých vlád.

Centrální poloha Belgie od středověku znamenala, že tato oblast byla relativně prosperující a obchodně i politicky propojená se svými většími sousedy. Dnešní podoba země vznikla po belgické revoluci v roce 1830, kdy se oddělila od Spojeného království nizozemského, k němuž bylo po Vídeňském kongresu v roce 1815 připojeno jižní Nizozemsko (zahrnující většinu dnešní Belgie). Název zvolený pro nový stát je odvozen od latinského slova Belgium, které bylo použito v "galských válkách" Julia Caesara k popisu nedalekého regionu v období kolem roku 55 př. n. l.[9] Belgie byla také dějištěm bojů evropských mocností a vysloužila si přezdívku "bojiště Evropy",[10] přičemž tuto pověst posílily ve 20. století obě světové války.

Belgie se podílela na průmyslové revoluci[11][12] a v průběhu 20. století vlastnila řadu kolonií v Africe.[13] V letech 1885-1908 se Svobodný stát Kongo, který byl v soukromém vlastnictví belgického krále Leopolda II., potýkal s rozsáhlými krutostmi a nemocemi; po protestech veřejnosti v Evropě Belgie toto území anektovala jako kolonii.[14] Belgická koloniální říše získala nezávislost v letech 1960-1962.[15] Druhá polovina 20. století byla poznamenána rostoucím napětím mezi nizozemsky a francouzsky mluvícími občany, které bylo živeno jazykovými a kulturními rozdíly a nerovnoměrným hospodářským rozvojem Flander a Valonska. Tento přetrvávající antagonismus vedl k několika dalekosáhlým státním reformám, jejichž výsledkem byl přechod od unitárního k federálnímu uspořádání v letech 1970-1993. Navzdory reformám napětí přetrvává: zvláště výrazné separatistické nálady panují mezi Vlámy, jazykové zákony, jako například zákon o obcích s jazykovým vybavením, jsou zdrojem mnoha sporů[16] a období sestavování vlády po federálních volbách v roce 2010 je světovým rekordem - 589 dní.[17] Nezaměstnanost ve Valonsku je více než dvakrát vyšší než ve Vlámsku, které po druhé světové válce zažívalo rozmach.[18][19]

Belgie je vyspělou zemí s vyspělou vysokopříjmovou ekonomikou. Belgie je jedním ze šesti zakládajících členů Evropské unie a její hlavní město Brusel je také de facto hlavním městem samotné Evropské unie, neboť se zde nachází oficiální sídla Evropské komise, Rady Evropské unie a Evropské rady a jedno ze dvou sídel Evropského parlamentu (druhým je Štrasburk). Belgie je také zakládajícím členem eurozóny, Severoatlantické aliance (NATO), OECD a Světové obchodní organizace, Beneluxu a schengenského prostoru. V Bruselu také sídlí řada významných mezinárodních organizací, například NATO.

  1. MMF. Download World Economic Outlook database: October 2023) [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  2. be.STAT [online]. Bestat.statbel.fgov.be, 26 November 2019. Dostupné online. 
  3. Belgium country profile [online]. 17 October 2023 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  4. Structuur van de bevolking | Statbel [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  5. PATEMAN, Robert; ELLIOTT, Mark. Belgium. [s.l.]: Marshall Cavendish 148 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7614-2059-0. S. 27. (anglicky) 
  6. The Belgian Constitution. Brussels, Belgium: Belgian House of Representatives, May 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 August 2015. S. 5. 
  7. JANSSENS, Rudi. Language use in Brussels and the position of Dutch. Brussels Studies. Brussels Studies [Online], 2008. Dostupné online [cit. 17 July 2018]. ISSN 2031-0293. DOI 10.4000/brussels.520. (anglicky) 
  8. Leclerc, Jacques. Belgique • België • Belgien—Région de Bruxelles-Capitale • Brussels Hoofdstedelijk Gewest [online]. Host: Trésor de la langue française au Québec (TLFQ), Université Laval, Quebec, 18 January 2007 [cit. 2007-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 June 2007. (francouzsky) 
    • About Belgium [online]. Belgian Federal Public Service (ministry) / Embassy of Belgium in the Republic of Korea [cit. 2007-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 October 2008. 
    • Microsoft Encarta Online Encyclopedia. Flanders (administrative region). [s.l.]: Microsoft, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-15. 
    • McMillan, Eric. The FIT Invasions of Mons [online]. National Capital Area Chapter of the American Translators Association (NCATA), October 1999 [cit. 2007-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 June 2007. 
    • Van de Walle, Steven. Language Facilities in the Brussels Periphery [online]. KULeuven—Leuvens Universitair Dienstencentrum voor Informatica en Telematica [cit. 2007-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 October 2009. 
  9. C. Julius Caesar, De Bello Gallico, book 8, chapter 46.
  10. Haß, Torsten. Rezension zu (Review of) Cook, Bernard: Belgium. A History. [s.l.]: FH-Zeitung (journal of the Fachhochschule), 17 February 2003. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 June 2007. ISBN 978-0-8204-5824-3. (německy) —The book reviewer, Haß, attributes the expression in English to James Howell in 1640. Howell's original phrase "the cockpit of Christendom" became modified afterwards, as shown by:
    • Carmont, John. The Hydra No.1 New Series (November 1917)—Arras And Captain Satan [online]. Napier University's Business School [cit. 2007-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 May 2008. —and as such coined for Belgium:
  11. Fitzmaurice, John. New Order? International models of peace and reconciliation—Diversity and civil society [online]. Democratic Dialogue Northern Ireland's first think tank, Belfast, Northern Ireland, UK, 1996 [cit. 2007-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 May 2011. 
  12. Belgium country profile [online]. EUbusiness, Richmond, UK, 27 August 2006 [cit. 2007-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2009. 
  13. Karl, Farah; STONEKING, JAMES. Chapter 27. The Age of Imperialism (Section 2. The Partition of Africa) [online]. Appomattox Regional Governor's School (History Department), Petersburg, Virginia, US, 1999 [cit. 2007-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 September 2007. 
  14. GERDZIUNAS, Benas. Belgium's genocidal colonial legacy haunts the country's future. The Independent. 17 October 2017. Dostupné online [cit. 22 June 2021]. 
  15. BRAECKMAN, Colette. Belgium's role in Rwandan genocide [online]. 1 June 2021 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  16. Buoyant Brussels. Bilingual island in Flanders [online]. [cit. 2016-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 May 2016. 
  17. Belgian government sworn in, ending 18-month crisis. Expatica. 6 December 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 February 2014. 
  18. ROBINSON, Duncan. Belgium: A nation divided by more than two languages. Financial Times. 3 November 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 August 2017. 
  19. "Werkgelegenheid en werkloosheid" [online]. [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. 

Developed by StudentB