Bitva u Slavkova

Bitva u Slavkova
konflikt: válka třetí koalice, napoleonské války
François Gérard: Vítězný návrat generála Rappa, který Napoleonovi přiváží ukořistěné ruské prapory a zajatého knížete Repnina
Trvání	2. prosinec 1805
Místo	západně od Slavkova u Brna, Morava
Souřadnice	49°8′48″ s. š., 16°47′7″ v. d.
Výsledek	drtivé vítězství Francie, zánik Svaté říše římské a posléze vznik Rýnského spolku
Strany
Francouzské císařství Francouzské císařství Ruské impérium Ruské impérium Rakouské císařství
Velitelé
Napoleon I. Jean-Baptiste Bernadotte Louis-Nicolas Davout Jean de Dieu Soult Jean Lannes Jean-Baptiste Bessières Joachim Murat Jean Rapp Alexandr I. Michail Kutuzov Pjotr Bagration Konstantin Pavlovič N. Repnin-Volkonsky (zajat) František I. Franz von Weyrother Jan z Lichtenštejna
Síla
65 000–75 000[1] ~ 160–200 děl[1] cca 75 000 mužů[1] cca 16 000 mužů[1] ~ 260–300 děl[1]
Ztráty
8 649 ~ 1 305 mrtvých ~ 7 260 zraněných ~ 94–532 zajatci[2] 21 000–24 518[2] ~ asi 16 000 mrtvých a zraněných ~ asi 9 500 zajatců[3] 5 922[2] ~ asi 600 mrtvých ~ asi 1 200 zraněných ~ asi 1 670 zajatců[3] Další ztráty spojenců ~ 45 standart ~ 185 děl[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.

Proběhla 2. prosince^greg. (20. listopadu^jul.) roku 1805 (nebo též 11. frimairu roku XIV.^franc.) na Moravě v prostoru jihovýchodně od Brna a západně od Slavkova u Brna. Francouzská armáda v čele s císařem Napoleonem zde drtivě porazila vojsko III. koalice, kterou zastupovali vojáci Ruského impéria v čele s carem Alexandrem I. a generálem M. I. Kutuzovem a oddíly Rakouského císařství pod vrchním velením císaře Františka I. Bitva u Slavkova patří spolu s bitvou u Gaugamél, bitvou u Kann a bitvou u Leuthenu mezi mistrovská díla taktiky.^[4] Samotné Napoleonovo vítězství nejenže rozbilo svazek III. koalice, ale mělo také vliv na uspořádání státních celků v celé tehdejší střední Evropě, zejména pak v římskoněmecké říši.

Přestože francouzský císař řídil úvodní fáze bitvy z návrší Žuráň (286 m n. m., dnes v katastru obce Podolí v okrese Brno-venkov) a František I. s carem Alexandrem měli svůj hlavní stan zřízený v Křenovicích, nazval francouzský císař bitvu podle Slavkova, vzdáleného od centra bojiště zhruba 9 km. Údajně proto, že na slavkovském zámku den před bitvou nocovali oba spojenečtí panovníci, ale snad i na počest zámku samotného, jelikož na Napoleona, který se zde ubytoval 3. prosince, učinil velký dojem.

Vzpomínkové akce spojené s rekonstrukcí bitvy probíhají od 80. let 20. století vždy o víkendu kalendářně nejblíže 2. prosinci.^[5] Střediskem vzpomínkových aktivit je památník Mohyla míru na Prackém kopci zhruba uprostřed někdejšího bojiště.