Bogota Bogotá | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 4°35′53″ s. š., 74°4′33″ z. d. |
Nadmořská výška | 2640 m n. m. |
Časové pásmo | UTC−05:00 |
Stát | Kolumbie |
Department | Cundinamarca |
Bogota | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 307,36 km² |
Počet obyvatel | 7 743 955 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 25 195,1 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Claudia López (2020–2023) |
Vznik | 6. srpna 1538 |
Zakladatel | Gonzalo Jimenéz de Quesada |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +57 1 |
PSČ | 11xxxx |
Označení vozidel | BOG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bogota,[2] v originále Bogotá, oficiálně Bogotá, Distrito Capital, zkráceně Bogotá, D. C., je hlavní a největší město Kolumbie, správní středisko departmentu Cundinamarca. Je politickým, hospodářským, administrativním a průmyslovým centrem země. Má přibližně 7,74 milionu[1] obyvatel a je tak 5. nejlidnatějším městem Ameriky. Město se nachází v pohoří And (rozkládají se a tvoří východní hranici města) ve výšce zhruba 2600 m n. m., což z něj dělá po La Paz a Quitu třetí nejvýše položené hlavní město světa. V 90. letech bylo známo vysokou mírou zločinnosti, avšak díky investicím do bezpečnosti se situace zlepšila. Centrum tvoří jak historické budovy, tak moderní kancelářské mrakodrapy a významné mnohaproudové silnice s estakádami.
Bogota byla založena jako hlavní město Království Nové Granady 6. srpna 1538 španělským conquistadorem Gonzalem Jiménezem de Quesada poté, co dobyl civilizaci Muisků. Tento kmen původně obýval oblast současných departmentů Boyacá a Santander a byl typický svojí mírumilovností. Mluvili jazykem čibča.[3] Název „Bogotá“ vznikl zřejmě z nepřesné španělské výslovnosti jména blízké muisské vesnice Bacatá. Význam tohoto slova není jistý: dle jedné teorie znamená v čibče „obdělávání půdy“,[4][5] podle druhé zase „paní And“.[6] Také mohlo jít o jméno kasika, který zde vládl před příjezdem Španělů.[7] Když se pak z osady roku 1540 oficiálně stalo město, získalo název Santafé („svatá víra“).[4]
Santafé se stalo sídlem audiencie Království Nové Granady a také nástupnického Místokrálovství Nové Granady, které pokrývalo území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely a část Peru, Guyany a Brazílie. Po bitvě u Boyacá v roce 1819 se Santafé stalo hlavním městem nově vytvořené a nezávislé Velké Kolumbie. Simón Bolívar tehdy změnil jméno zpět na Bogotá jako způsob uctění památky zaniklé civilizace Muisků.[6]
V Bogotě sídlí prezident, kolumbijský kongres, nejvyšší soud i ústavní soud. Současně se jedná i o centrum kolumbijského obchodu s velkým obratem a HDP, který tvoří čtvrtinu hodnoty pro celou zemi. Asi dvanáct kilometrů vzdálené letiště Eldorado, pojmenované po bájném městě s velkými zásobami zlata, je hodnocené jako jedno z nejlepších letišť v Jižní Americe.[8][9] V Bogotě se nachází několik vysokých škol, výzkumných center a je zde též dobré kulturní vyžití (například Národní muzeum Kolumbie). Ve městě sídlí tři prvoligové fotbalové kluby[10] a každoročně se zde koná řada festivalů, například Ibero-American Theater Festival of Bogotá, jeden z největších divadelních festivalů na světě, nebo Rock al Parque a Bogotá Film Festival.[11]
Mezi jednotlivými částmi panují velké rozdíly, hlavně mezi severní a jižní částí města. Jižní část je spíše chudá, zatímco sever je vyhrazený pro občany s vysokými příjmy. Pro střední třídu je typický střed a západ Bogoty.[12]