Boris Nikolajevič Jelcin Борис Николаевич Ельцин | |
---|---|
1. prezident Ruska | |
Ve funkci: 10. července 1991 – 31. prosince 1999 | |
Předseda vlády | Jegor Gajdar Viktor Černomyrdin Sergej Kirijenko Jevgenij Primakov Sergej Stěpašin Vladimir Putin |
Předchůdce | funkce vytvořena |
Nástupce | Vladimir Putin |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSSS (před r. 1990) |
Narození | 1. února 1931 Butka, Sverdlovská oblast, Sovětský svaz |
Úmrtí | 23. dubna 2007 (ve věku 76 let) Moskva, Rusko |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov (55°43′27″ s. š., 37°33′15″ v. d.) |
Choť | Naina Jelcinová |
Rodiče | Nikolaj Ignaťjevič Jelcin a Klavdija Vasiljevna Staryginová |
Děti | Jelena Okulovová Taťjana Jumaševová |
Příbuzní | Michail Nikolajevič Jelcin (sourozenec) |
Sídlo | Profesora Muchameďjova (1934–1937), Suchaja Reka (do 1934), Butka (1931–1934), Berezniki (1937–1949), Jekatěrinburg (1949–1985) a Moskva (1985–2007) |
Profese | stavební inženýr, politik a stavitel |
Náboženství | Ruská pravoslavná církev pravoslaví |
Ocenění | Řád čestného odznaku (1966) Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina (1969) Řád rudého praporu práce (1971) Řád rudého praporu práce (1974) jubilejní medaile 30 let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 (1975) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Борис Николаевич Ельцин |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boris Nikolajevič Jelcin (rusky Борис Николаевич Ельцин, 1. února 1931, Butka – 23. dubna 2007 Moskva) byl ruský politik. Působil jako první prezident Ruské federace, který tuto funkci zastával v letech 1991 až 1999. V roce 1991 byl zvolen prvním a zároveň i též posledním prezidentem RSFSR; jeho úřad měl tvořit určitou protiváhu prezidentovi Sovětského svazu.
Za prezidentství Borise Jelcina došlo k přechodu z plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku i k liberalizaci a demokratizaci Ruské federace. Nicméně Jelcinovo prezidentství bylo taktéž spojováno s neúspěšnou válkou v Čečensku, finanční a politickou nestabilitou, nárůstem kriminality a korupčními kauzami členů vlády, prezidentské administrativy nebo i samotné Jelcinovy rodiny.