Caracalla | |
---|---|
22. císař římské říše | |
Caracallova busta | |
Doba vlády | 4. únor 211 – 8. duben 217 |
Úplné jméno | Marcus Aurelius Severus Antoninus |
Posmrtné jméno | Divus Antoninus Magnus |
Narození | 4. dubna 188 Lugdunum |
Úmrtí | 8. dubna 217 (ve věku 29 let) u Karrh, Mezopotámie |
Pohřben | Andělský hrad |
Předchůdce | Septimius Severus |
Nástupce | Macrinus |
Manželka | Fulvia Plautilla |
Potomci | Aurelia Antonina, Heliogabalus a Alexander Severus |
Dynastie | Severovci |
Otec | Septimius Severus |
Matka | Iulia Domna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marcus Aurelius Severus Antoninus (rodným jménem Lucius Septimius Bassianus; 4. dubna 188 v Lugdunu – 8. dubna 217 v Mezopotámii), běžně známý pod přezdívkou Caracalla, již obdržel kvůli svému oblíbenému galskému plášti s kapucí (caracallus), byl římským císařem v letech 211 až 217.
Caracalla byl synem a nástupcem Septimia Severa, zakladatele severovské dynastie. Během své vlády dbal především o vojenské záležitosti, naproti tomu politice a správě státu nevěnoval valnou pozornost. Jeho panování se přesto stalo pamětihodným přijetím ediktu Constitutio Antoniniana, jímž bylo v roce 212 uděleno římské občanství všem svobodným mužům na území římské říše. Podle historika Cassia Diona byl Caracalla k tomuto opatření motivován snahou o zvýšení daňového výnosu. Vraždou svého mladšího bratra a spoluvládce Gety a následným rozsáhlým masakrem Getových stoupenců si Caracalla vytvořil mnoho nepřátel. Protože postupoval se značnou brutalitou vůči každé skutečné nebo domnělé opozici, vešel do povědomí vlivem vylíčení svých činů soudobou senátorskou historiografií jako jeden z největších římských tyranů.