Caspar David Friedrich

Caspar David Friedrich
Umělcův portrét od Gerharda von Kügelgena, mezi 1806 a 1809
Narození	5. září 1774 Greifswald, Švédské Pomořany
Úmrtí	7. května 1840 (ve věku 65 let) Drážďany, Saské království
Místo pohřbení	Trinitatis
Národnost	Němec
Vzdělání	Akademie v Kodani
Alma mater	Greifswaldská univerzita (od 1790) Královská dánská akademie umění
Rodiče	Adolph Gottlieb Friedrich a Sophia Dorothea Bechly
Manžel(ka)	Caroline Friedrich
Děti	Adolf Friedrich
Příbuzní	Joachim Christian Adolf Friedrich a Johann Heinrich Friedrich (sourozenci)
Hnutí	romantismus
Významná díla	Poutník nad mořem mlhy, Žena u okna, Léto, Opatství v Eichwaldu
Mecenáš	Franz Gerhard von Kügelgen
Ovlivněný	Johann Wolfgang Goethe, Heinrich von Kleist, Phillip Otto Runge
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caspar David Friedrich (5. září 1774, Greifswald – 7. května 1840, Drážďany) byl německý malíř a kreslíř, přední představitel krajinomalby německého romantismu, obecně považovaný za nejvýznamnějšího německého umělce své generace. Nejvíce se proslavil svými alegorickými krajinami, které obvykle zobrazují zamyšlené postavy se siluetami na pozadí noční oblohy, ranních mlh, pustých stromů nebo gotických zřícenin. Jeho hlavním zájmem byla reflexe přírody a jeho často symbolická a antiklasicistní díla se snaží vyjádřit subjektivní, emocionální reakci na svět přírody. Pro Friedrichovy obrazy je charakteristické, že uprostřed rozlehlých krajin zasazují lidskou přítomnost do zmenšené perspektivy.

Friedrich se narodil ve městě Greifswald u Baltského moře v tehdejším švédském Pomořansku. Do roku 1798 studoval v Kodani, poté se usadil v Drážďanech. Dospěl v době, kdy v celé Evropě rostlo rozčarování z materialistické společnosti, což vedlo k novému ocenění spirituality, přehodnocení světa přírody a snaze zobrazovat přírodu v kontrastu s lidskou civilizací.^[1]

Friedrich se dočkal uznání již na počátku své kariéry. Jeho dílo nicméně v pozdějších letech upadalo v nemilost a zemřel v zapomnění. Počátek 20. století přinesl obnovený zájem o jeho umění, který začal v roce 1906 výstavou jeho obrazů v Berlíně. S nástupem nacismu na počátku třicátých let 20. století popularita Friedrichova díla opět vzrostla. Následoval však prudký pokles, neboť jeho obrazy byly zcela neopodstatněně spojovány s německým nacionalismem. Koncem sedmdesátých let 20. století získal Friedrich opět pověst jednoho z největších německých a evropských umělců a malíře mezinárodního významu.^[1]