Chajim Weizmann חיים ווייצמן | |
---|---|
1. prezident Izraele | |
Ve funkci: 1. února 1949 – 9. listopadu 1952 | |
Předseda vlády | David Ben Gurion |
Nástupce | Jicchak Ben Cvi |
Stranická příslušnost | |
Členství | Všeobecní sionisté |
Narození | 27. listopadu 1874 Motal, Ruské impérium (nyní Bělorusko) |
Úmrtí | 9. listopadu 1952 (77 let) Rechovot, Izrael |
Místo pohřbení | Rechovot |
Choť | Věra Weizmannová |
Partner(ka) | Sophia Getzowa (od 1898) |
Příbuzní | Ezer Weizman (synovec) |
Alma mater | Polytechnický institut v Darmstadtu Freiburská univerzita |
Profese | chemik |
Náboženství | judaismus |
Ocenění | čestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1947) honorary citizen of Jerusalem |
Podpis | |
Commons | Chaim Weizmann |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chajim Azri'el Weizmann (hebrejsky: חיים עזריאל ווייצמן; 27. listopadu 1874, Motal – 9. listopadu 1952, Rechovot) byl sionistický vůdce, prezident Světové sionistické organizace a v letech 1948 až 1952 první prezident Státu Izrael.
Mimo politiku a diplomacii byl rovněž uznávaný vědec v oblasti chemie a akademik. Vystudoval univerzity v Německém císařství a Švýcarsku a posléze přednášel na univerzitách v Ženevě a Manchesteru. Za svůj život publikoval na sto vědeckých prací a nechal si zapsat přes sto patentů. Jeho nejvýznamnějším objevem se stala metoda syntetické výroby acetonu prostřednictvím bakteriálního kvašení.[1] Tento způsob výroby výrazně pomohl mocnostem Dohody během první světové války. Stal se duchovním otcem Balfourovy deklarace z roku 1917, v níž britská vláda vyjádřila své sympatie zřízení židovské národní domoviny v Palestině. Stál u zrodu nejstarší izraelské vysokoškolské instituce – Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, kterou pomáhal založit společně s Albertem Einsteinem, Sigmundem Freudem a Martinem Buberem. Významně se také zasadil o vznik vědeckého výzkumného institutu ve městě Rechovot, které se na jeho počest jmenuje Weizmannův institut věd.