Chammurapi | |
---|---|
Babylonský král Chammurapi před bohem Šamašem. | |
Narození | 1810 př. n. l. Babylonie |
Úmrtí | 1750 př. n. l. (ve věku 59–60 let) Babylonie |
Povolání | král, panovník a vůdce |
Předchůdce | Sin-Muballit |
Následovník | Samsu-Iluna |
Nábož. vyznání | babylonské náboženství |
Děti | Samsu-Iluna |
Rodiče | Sin-Muballit |
Rod | Starobabylonské období |
Příbuzní | Abi-Ešu (vnuk) |
Funkce | babylónský král (1792–1750 př. n. l.) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l.[1] Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv. Chammurapiho zákoník.
Chammurapi byl jedním z nejschopnějších válečníků, diplomatů a organizátorů své doby. Svou osobní moc zaštiťoval poukazy na vůli nejmocnějšího babylonského boha Marduka, odpor vůči němu znamenal pro každého tvrdý trest, tímto ovšem odstranil veškeré mocenské spory mezi kněžími a panovníkem. Jako absolutní vládce osobně rozhodoval běžné záležitosti státu, což dokládá bohatá korespondence s různými hodnostáři i stéla se zákony.[1] Nejdůležitějším výkonem Chammurapiho byla reforma soudnictví a výstavba centrálně organizované správy. Král Chammurapi proslul vydáním zákoníku, který byl ještě nedávno považován za nejstarší na světě. Kodex obsahuje 282 ustanovení ke všem otázkám veřejného i soukromého života.
Amoritské jméno Chammurapi se vykládá jako „(Bůh) Chammu uzdravuje“, dříve také jako „(Bůh) Chammu je veliký“.[1]