Chilská republika República de Chile | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Himno Nacional de Chile | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Santiago de Chile | ||
Rozloha | 756 102 km² (37. na světě) z toho 1,07 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Nevado Ojos del Salado (6891,3 m n. m.) | ||
Časové pásmo | –3, –4, –6 | ||
Poloha | 33° j. š., 71° z. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 19 116 209[1] (61. na světě, 2020) | ||
Hustota zalidnění | 25,27 ob. / km² | ||
HDI | ▲ 0,860 (velmi vysoký) (44. na světě, 2022) | ||
Jazyk | španělština | ||
Náboženství | římští katolíci 75–76 %, protestanti 13 %, ostatní 4,3 %, bez vyznání 6 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | prezidentská republika | ||
Vznik | 18. únor 1818[2] (nezávislost na Španělsku) | ||
Prezident | Gabriel Boric | ||
Měna | chilské peso (CLP) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 29 221[3] USD (63. na světě, 2022) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 152 CHL CL | ||
MPZ | RCH | ||
Telefonní předvolba | +56 | ||
Národní TLD | .cl | ||
multimediální obsah na Commons |
Chile [čile], plným názvem Chilská republika (španělsky República de Chile), je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu. Na severu sousedí s Peru a Bolívií, takřka celé své východní hranice sdílí s Argentinou. Podle odhadů v roce 2020 mělo 19 116 209 obyvatel,[1] z nichž velká část žije především ve střední části země. Hlavním městem je Santiago de Chile a úředním jazykem je španělština. Země je mimo jiné unikátní svým geografickým profilem – ačkoliv měří v průměru 144 kilometrů na šířku, celkově dosahuje od nejsevernějšího do nejjižnějšího bodu 4 329 kilometrů. Kromě hlavní části země patří pod chilskou správu i několik ostrovních území v Tichém oceánu, především Velikonoční ostrov. Geograficky se Chile dělí na čtyři části – Andy na východě, úzké pobřeží spolu s Pobřežním pohořím na západě a uprostřed mezi oběma horskými pásy vklíněnou nížinu.
Před příchodem Evropanů žily v zemi původní indiánské kmeny, například Mapučové, zvaní též Araukáni. Na severu se prosazovali rovněž Inkové. Od 16. století započala španělská kolonizace, v roce 1818 byla na Španělsku vyhlášena nezávislost. Přes dílčí vnitropolitické i zahraničněpolitické problémy se Chile s omezenými úspěchy v 19. a v první polovině 20. století rozvíjelo. V roce 1970 se ujal vlády socialista Salvador Allende, jehož pokusům o znárodnění hospodářství zabránila během puče roku 1973 armáda. Ta nastolila autoritářský režim pod vedením Augusta Pinocheta, který v zemi vládl až do roku 1990, kdy bylo v zemi obnoveno demokratické zřízení.
Chilská ekonomika se dynamicky rozvíjí a je jednou z nejúspěšnějších v rámci Jižní Ameriky. Země je prakticky samostatná co se týče zemědělské produkce, také je zároveň jedním z největších světových vývozců mědi. Naopak některé suroviny nezbytné pro energetiku i průmysl, zejména ropa a zemní plyn, se musí dovážet. Špatný stav infrastruktury řeší vláda spoluprací s privátním sektorem. Státním zřízením je Chile prezidentskou republikou, od března 2022 zastává post prezidenta Gabriel Boric z levicové koalice stran Apruebo Dignidad. V rámci zahraničních vztahů nadále přetrvávají problémy s Peru a Bolívií, obecně je Chile široce zapojeno do mezinárodního společenství a účastní se široké škály mezinárodních sdružení regionálního i globálního charakteru.