Chorvatská republika Republika Hrvatska | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Lijepa naša domovino | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Záhřeb | ||
Rozloha | 56 594 km² (123. na světě) z toho 0,01 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Sinjal (1831 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +1 | ||
Poloha | 45°15′ s. š., 15°28′ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 3 888 529[1] | ||
Hustota zalidnění | 68,70 ob. / km² | ||
HDI | ▲ 0,878 (Velmi vysoký) (39. na světě, 2022) | ||
Jazyk | chorvatština | ||
Národnostní složení | Chorvati 90 % | ||
Náboženství | římskokatolické 90 %, pravoslavní 4,44 %, islám 1,3 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | parlamentní republika | ||
Vznik | vyhlášeno 25. června 1991 (rozpad Jugoslávie) | ||
Prezident | Zoran Milanović | ||
Předseda vlády | Andrej Plenković | ||
Měna | euro (EUR) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 40 484[2] USD (55. na světě, 2023) | ||
Giniho koeficient | 28,3 (2020) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 191 HRV HR | ||
MPZ | HR | ||
Telefonní předvolba | +385 | ||
Národní TLD | .hr .eu | ||
multimediální obsah na Commons |
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko, chorvatsky Hrvatska), plným názvem Chorvatská republika (chorvatsky Republika Hrvatska), je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Chorvatsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992), OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 6. 11. 1996), WTO (od 30. 11. 2000), NATO (od 1. 4. 2009), Evropské unie (od 1. 7. 2013), eurozóny a Schengenského prostoru (od 1. 1. 2023).[3] Hlavním městem je Záhřeb, který je i jedním z 21 tamních krajů (žup, chorvatsky županije).
Rozloha Chorvatska je 56 594 km², převážná část z tohoto území leží v kontinentálním podnebí, zbytek pak v podnebí středozemním. Do rozlohy je započten i povrch více než 1200 chorvatských ostrovů různých velikostí od největších s rozlohou nad 400 km² (Krk, Cres), přes menší (Brač, Hvar) až po velmi malé útesy. V Chorvatsku žije 3,9 milionů obyvatel, většina z nich se hlásí k chorvatské národnosti.
První Slované na území dnešního Chorvatska dorazili na začátku 7. století, na začátku 9. století vytvořili státní útvar se dvěma vévodstvími. Prvním chorvatským králem se stal Tomislav, roku 925 (od roku 910 do roku 925 vévoda). Jako samostatné království Chorvatsko vystupovalo do roku 1102, poté vstoupilo do personální unie s Uhrami, tedy s dnešním Maďarskem. Roku 1527 byl kvůli probíhající stoleté válce (1493–1593) s Turky (Osmanskou říší) do čela Chorvatska zvolen Ferdinand I. Habsburský, a země se tak stala až do roku 1918 zůstala součástí Habsburské monarchie.
Po skončení 1. světové války Chorvaté se Slovinci a Srby vytvořili mezinárodně neuznaný stát – Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, který však existoval jen necelý měsíc. Poté se Chorvatsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 3. října 1929 byl název státu Království Jugoslávie). Za 2. světové války se Království Jugoslávie rozpadlo a vznikl tzv. Nezávislý stát Chorvatsko. Po válce Chorvatsko společně s dalšími zeměmi založilo federativní republiku Jugoslávie, ve které setrvalo do roku 1991, kdy vyhlásilo nezávislost, jež byla mezinárodně uznaná v roce 1992. Vyhlášení nezávislosti však vyústilo v Chorvatskou válku za nezávislost, která trvala až do roku 1995, a kterou Chorvatsko vyhrálo.
Moderní Chorvatsko je parlamentní republikou. Jedná se o 18. nejpopulárnější turistickou destinaci na světě. Turismus je i jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu státu, podílí se 20 % na HDP. Jeho nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Itálie, Slovinsko a Německo.[4]