Chudoba

Tento článek je o sociálním stavu člověka. Další významy jsou uvedeny na stránce Chudoba (rozcestník).
Žebrající děvče, Afghánistán
Dítě ulice (nádraží v Bangladéši)
Procento populace žijící pod 1,25$ za den (hranice extrémní chudoby stanovená Světovou bankou; 2000–2006)
     'Pod 2 %
     2–5 %
     6–20 %
     21–40 %
     41–60 %
     61–80 %
     N/A

Chudoba označuje sociální status člověka, vyznačující se hmotným nedostatkem.

V dnešní době se díky medializaci pojem chudoba spojuje zejména s životními poměry lidí v rozvojových zemích a používá se pro stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. Je spojen se značnou hmotnou nouzí, nedostatkem potravin, nezávadné pitné vody, ošacení, špatné situace s bydlením, nedostatečným či žádným přístupem k základní zdravotní péči, vzdělání, ap. Důsledkem chudoby bývá chronický hlad, podvýživa, nedostatečná imunita nebo nevzdělanost, náchylnost k nemocem, deprese,[1] vysoká dětská úmrtnost, nebo nízká střední délka života. Je stavem kdy jsou životní podmínky člověka v rozporu se základními lidskými právy. Z hlediska sociální politiky představuje chudoba jeden z nejobtížněji řešitelných problémů. Zároveň chudoba představuje jeden z nejvýraznějších motivačních prvků, kdy je motorem vzdělání, migrace obyvatelstva atp.

Toto hmotné pojetí chudoby, jakožto stavu zcela způsobeného nedostatkem peněz, se od konce druhé světové války stalo univerzálním a je takto pojímáno naprostou většinou vlád, mezinárodních organizací i obyvatel vyspělých Západních zemí.

Dnes nejpoužívanější klasifikací chudoby, vytvořené Světovou bankou, jsou hranice denních příjmů na osobu. Podle jejích odhadů žila v roce 2001 celkem 1,1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby, tedy za méně než 1,25 USD na den. Za méně než 2 USD denně žilo ve stejném roce zhruba 2,7 miliardy lidí. Nejvíce chudých pak žije v Subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii.

Chudoba je také úzce spojena s pojmem čára bídy, což je pomyslná hranice v životní úrovni. Hranice odděluje život v bídě (pod minimem). Kudy prochází, je dáno mnoha faktory, jako je geografická poloha, stupeň ekonomiky, úroveň rozvoje atd. Země se snaží bránit propadu pod čáru bídy různými metodami, například zavedením minimální mzdy, sociálními dávkami, nemocenským zabezpečením apod.[2]

V souvislosti se vzrůstajícím uvědoměním veřejnosti v Západních zemích dnes chudoba patří mezi nejzávažnější globální problémy lidstva. Celosvětový boj proti chudobě tvoří prostřednictvím Rozvojových cílů tisíciletí v současné době jednou z nejvýznamnějších součástí agendy mezinárodního společenství. Mimořádná pozornost je mu věnována i v mnoha vyspělých státech Evropy, USA i Japonsku.

17. října si připomínáme světový den za odstranění chudoby, který byl vyhlášen OSN.[3]

Očekávaná délka života při narození (2008)
     >80 let
     >75 let
     >70 let
     >60 let
     >50 let
     <50 let
podíl podvyživených (2013). Od <5 %, temně zelená, do >35 %, černá
Giniho koeficient, míra nerovnoměrnosti příjmů v jednotlivých zemích (2014)
Podíl extrémně chudých na světě (1981–2008)
  1. http://medicalxpress.com/news/2016-01-poverty-linked-childhood-depression-brain.html – Poverty linked to childhood depression, changes in brain connectivity
  2. LINHART, J; PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník. 1. část. vyd. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5. S. 153. 
  3. NATIONS, United. International Day for the Eradication of Poverty. United Nations [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Developed by StudentB