Cizinec je člověk příslušející k jinému státu či zemi či národu. Jde tedy o pojem relativní, který se vztahuje k určitému státu nebo národu. V oblasti politiky zaměstnanosti má pojem cizinec vlastní status, vážící se především na evropskou zaměstnanost. Cizincem pro evropské společenství je občan jiné země než Evropské unie.[1] Podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů se uvádí následující:
"Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky".[2] Pojem "EU citizenship" je jakákoliv osoba, která je držitelem národnosti EU a automaticky je jí přidělen status držitele občanství EU v anglické citaci zní následovně: "EU citizenship is any person who holds the nationality of an EU country is automatically also an EU citizen. EU citizenship is additional to national citizenship and does not replace it."[3][4][5]
Cizinec je chráněn právními zákony a předpisy a rovněž článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vydané Evropským soudem pro lidská práva a je nadřazený zákonu. Tyto závazky mohou zahrnout přijetí opatření k zajištění respektování soukromého života, a to i v oblasti vztahů mezi jednotlivci. Apelace na volbu prostředků k zajištění dodržování čl.8 je v zásadě na uvážení každého členského státu jako účinný prostředek proti závažným činům, kde jsou v sázce základní lidské hodnoty jednotlivce. To vyžaduje účinné trestněprávní ustanovení, které má každý stát jako pozitivní povinnost plnit.[6]