Desatero

Rukopis s Desaterem z 2. století, tzv. Nashův papyrus

Desatero, Desatero přikázání, Desatero Božích přikázání či dekalog (z řeckého δέκα deka deset + λόγος logos slovo,[1] hebrejsky עשרת הדיברותDeset slov) považují židé a křesťané za příkazy (přikázání), které Bůh dal lidem jako směrnici pro způsob života. Podle Starého zákona předal Bůh dvě desky s přikázáními na hoře Sinaj do rukou Mojžíšových. Přikázání jsou v Bibli vyjmenována dvakrát; poprvé v knize Exodus,[2] podruhé v knize Deuteronomium.[3] V Novém zákoně není Desatero nikde výslovně zmíněno, ale najdeme v něm neúplné výčty přikázání[4] i jejich parafráze[5][6].

  1. Ex 34, 28 (Kral, ČEP)
  2. Ex 20, 2–17 (Kral, ČEP)
  3. Dt 5, 6–21 (Kral, ČEP)
  4. Mk 10, 19 (Kral, ČEP)
  5. 1Tm 1, 9–10 (Kral, ČEP)
  6. OPATRNÝ, Dominik. Pastorální listy. Praha: Centrum biblických studií, 2019. 

Developed by StudentB