Egyptská arabská republika جمهوريّة مصر العربيّة Džumhúríja Misr al-arabíja | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Biládí, biládí, biládí (بلادى، بلادى، بلادى) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Káhira | ||
Rozloha | 1 001 739 km² (29. na světě) z toho 0,6 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Hora svaté Kateřiny (2 642 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +2 +3 (letní čas) | ||
Poloha | 27° s. š., 29° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 101 606 000 (14. na světě, 2020) | ||
Hustota zalidnění | 99 ob. / km² (126. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,707 (vysoký) (116. na světě, 2019) | ||
Jazyk | arabština, egyptská arabština | ||
Národnostní složení | Egypťané | ||
Náboženství | islám 90 %, koptské ortodoxní křesťanství 10 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | Unitární poloprezidentská republika | ||
Vznik | 28. února 1922 (nezávislost na Velké Británii) | ||
Prezident | Abdal Fattáh Sísí | ||
Předseda vlády | Mustafa Madbúlí | ||
Měna | egyptská libra (=100 piastrů) (EGP) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 10 913[1] USD (99. na světě, 2015) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 818 EGY EG | ||
MPZ | ET | ||
Telefonní předvolba | +20 | ||
Národní TLD | .eg, .مصر | ||
multimediální obsah na Commons |
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika (arabsky جُمهورِيّةُ مِصرَ العَرَبيّةِ),[2] je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem. Egypt je středomořská země ohraničená pásmem Gazy (Palestina) a Izraelem na severovýchodě, Akabským zálivem a Rudým mořem na východě, Súdánem na jihu a Libyí na západě. Na druhé straně Akabského zálivu leží Jordánsko, přes Rudé moře leží Saúdská Arábie a přes Středozemní moře leží Řecko, Turecko a Kypr, přestože ani jedna z těchto zemí s Egyptem přímo nehraničí.
Egypt patří k zemím s nejdelší historií, jeho dědictví můžeme sledovat podél delty Nilu zpět do 6.–4. tisíciletí př. n. l. Uznáván jako kolébka civilizace, starověký Egypt viděl jedny z nejranějších vývojových etap psaní, zemědělství, urbanizace, organizovaného náboženství a centralizované vlády. Ikonické památky jako Gízská nekropole a její Velká sfinga, stejně tak jako ruiny Mennoferu, Vesetu, Karnaku a Údolí králů odrážejí toto dědictví a zůstávají významným středem zájmu vědeckého i amatérského. Dlouhé a bohaté kulturní dědictví Egypta je nedílnou součástí národní identity, která odráží jeho unikátní transkontinentální umístění – je zároveň středomořskou, středovýchodní i severoafrickou zemí.[3] Egypt byl raným a důležitým centrem křesťanství, ale byl z velké části islamizován v sedmém století a stále zůstává převážně muslimskou zemí, i když s významnou křesťanskou menšinou.
Egypt je jednou z nejlidnatějších zemí Afriky. Většina z přibližně 100 milionů obyvatel (k roku 2020) žije poblíž břehů řeky Nil na ploše 40 000 čtverečních kilometrů, kde se nachází jediná orná půda v zemi. Většina nehostinné pouště Sahary je pouze velmi řídce obydlena. Přibližně polovina obyvatel Egypta žije ve městech, většina z nich v hustě obydlených centrech Káhiry, Alexandrie a dalších velkých měst Nilské delty.
Tato země je známá především díky starověké civilizaci a několika světově proslulým monumentům, jako jsou například pyramidy v Gíze a Velká sfinga. Město Luxor, které se nachází na jihu Egypta, skrývá početné starověké artefakty, jako například chrámový komplex Karnak a Údolí králů. Egypťané jsou obecně považováni za kulturně a politicky důležitý národ Středního východu.