Enrico Fermi | |
---|---|
Narození | 29. září 1901 Řím |
Úmrtí | 28. listopadu 1954 (ve věku 53 let) Chicago |
Příčina úmrtí | rakovina žaludku |
Místo pohřbení | Oak Woods Cemetery (41°46′17″ s. š., 87°35′48″ z. d.) |
Bydliště | Spojené státy americké (1939–1954) Řím Itálie |
Alma mater | Scuola Normale Superiore. Classe di Scienze (1918–1922) Univerzita v Göttingenu (1923) Univerzita v Leidenu (1923–1924) Univerzita v Pise |
Povolání | fyzik, teoretický fyzik, jaderný fyzik, vysokoškolský učitel a vynálezce |
Zaměstnavatelé | Florentská univerzita (1924–1926) Univerzita La Sapienza (1926–1938) Kolumbijská univerzita (1939–1942) Chicagská univerzita (1942–1954) Univerzita v Göttingenu Univerzita v Leidenu Institut Enrica Fermiho |
Ocenění | Matteucciho medaile (1926) Nobelova cena za fyziku (1938) Hughesova medaile (1942) Franklinova medaile (1947) Silliman Memorial Lectures (1949) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | agnosticismus |
Choť | Laura Fermi (1928–1954)[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik, známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky. Jako jeden z mála fyziků se zabýval výzkumem jak teoretickým, tak i experimentálním. Zkoumal vlastnosti beta- a gamazáření. Podílel se na vývoji prvního jaderného reaktoru Chicago Pile-1. Podal několik patentů v oblasti využití jaderné energie a byl oceněn Nobelovou cenou za práci o indukované radioaktivitě.[2] Bývá označován jako jeden z „otců“ atomové bomby. Je také autorem tzv. Fermiho paradoxu, který si klade otázku, kolik je ve vesmíru inteligentních mimozemských civilizací.