Estonská republika Eesti Vabariik | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Mu isamaa, mu õnn ja rõõm | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Tallinn | ||
Rozloha | 45 339 km² (129. na světě) z toho 4,6 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Suur Munamägi (317 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +2 | ||
Poloha | 59° s. š., 26° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 1 365 884 (158. na světě, 2023) | ||
Hustota zalidnění | 31 ob. / km² (148. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,890 (velmi vysoký) (31. na světě, 2021) | ||
Jazyk | estonština, regionálně võruština, ruština | ||
Národnostní složení | Estonci 68 %, Rusové 22 %, ostatní 10 % | ||
Náboženství | Ortodoxní 16 %, luteránský 8%, ostatní křesťané 3 %, žádné 58 %, blíže neurčené 13 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | parlamentní republika | ||
Vznik | 24. února 1918 (vyhlášení nezávislosti na carském Rusku a Německu) | ||
Prezident | Alar Karis | ||
Předseda vlády | Kristen Michal | ||
Měna | euro (EUR) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 45 235 USD (41. na světě, 2023) | ||
Giniho koeficient | 30,6 (2021) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 233 EST EE | ||
MPZ | EST | ||
Telefonní předvolba | +372 | ||
Národní TLD | .ee | ||
multimediální obsah na Commons |
Estonsko (estonsky Eesti), plným názvem Estonská republika (estonsky Eesti Vabariik), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Na severu sousedí přes Finský záliv s Finskem, na západě přes moře se Švédskem, na jihu s Lotyšskem a na východě s Čudsko-pskovským jezerem a Ruskem. Většinou rovinaté a nížinné území Estonska se skládá z pevniny, větších ostrovů Saaremaa a Hiiumaa a více než 2 200 dalších ostrovů a ostrůvků na východním pobřeží Baltského moře.[1] Na celkové rozloze 45 339 km² žije 1,4 milionu obyvatel. Je unitární parlamentní republikou s hlavním a největším městem Tallinnem. Následuje Tartu, Narva a Pärnu. Estonština je původním a úředním jazykem Estonska; je prvním jazykem většiny jeho obyvatel a zároveň druhým nejpoužívanějším baltofinským jazykem na světě.
Území dnešního Estonska obývají lidé již nejméně od roku 9000 př. n. l. Středověké původní obyvatelstvo Estonska bylo jednou z posledních pohanských civilizací v Evropě, která přijala křesťanství po papežem sankcionované Livonské křížové výpravě ve 13. století.[2] Po staletích postupné nadvlády řádu německých rytířů, Dánska, Švédska a Ruského impéria se v polovině 19. století začala formovat svébytná estonská národní identita. Ta vyvrcholila 24. února 1918 vyhlášením estonské nezávislosti na tehdy válčícím Ruském a Německém impériu. Po většinu meziválečného období bylo Estonsko demokratické, na počátku druhé světové války vyhlásilo neutralitu, avšak země byla opakovaně napadena, obsazena a okupována, nejprve Sovětským svazem v roce 1940, poté nacistickým Německem v roce 1941 a nakonec byla v roce 1944 znovu obsazena a připojena k Sovětskému svazu jako administrativní jednotka (Estonská sovětská socialistická republika). Po celou dobu sovětské okupace v letech 1944–1991[3] byla de iure zachována státní kontinuita Estonska prostřednictvím diplomatických zástupců a exilové vlády. Po nekrvavé estonské tzv. zpívající revoluci v letech 1988–1990 byla 20. srpna 1991 obnovena faktická nezávislost země na Sovětském svazu.
Estonsko je rozvinutá země s vyspělou ekonomikou s vysokými příjmy, která se v indexu lidského rozvoje umístila na 31. místě.[4] Estonsko je demokratická unitární parlamentní republika, která se administrativně dělí na 15 krajů. Je členem Evropské unie, Rady Evropy, eurozóny, Severské investiční banky, Schengenského prostoru, NATO a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Estonsko se v mezinárodních žebříčcích kvality života,[5] vzdělání,[6] svobody tisku, digitalizace veřejných služeb[7][8] a převahy technologických firem[9] trvale umisťuje na vysokých příčkách.