Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů. Pokus je hlavní nástroj empirického rozšiřování vědeckého poznání.
Vědecký experiment má být plánovitý, opakovatelný a tím i ověřitelný. Obecné podmínky pro experimenty se podle oborů liší. Tak ve fyzikálních a chemických vědách experimentátor může měnit vstupní podmínky a parametry, v biologických a lékařských vědách se obvykle vyžaduje použití kontrolní skupiny, aby se vyloučil vliv jiných než zkoumaných činitelů. Ve společenských vědách jsou možnosti experimentátora omezené a vyžaduje se proto svědomitý výběr zkoumaného vzorku.[1]
Myšlenkový experiment vychází z myšlené situace a snaží se z ní logicky odvodit její důsledky. Experimentum crucis, rozhodující experiment, je takový, který má rozhodnout o platnosti či neplatnosti nějaké teorie.[2]
Fiktivní experiment je experiment, který nebyl reálně proveden, ale lze očekávat jeho uskutečnění a aplikovat patent.[3]
Školní experiment je činnost žáků nebo učitele, při které je aktivně a relativně samostatně poznávána studovaná skutečnost prostřednictvím ovlivňování podmínek a následného vyhodnocení průběhu nebo výsledku.[4] Je využíván při realizaci badatelsky orientované výuky.