Friedrich Schiller | |
---|---|
Friedrich Schiller (1794) | |
Rodné jméno | Johann Christoph Friedrich Schiller |
Narození | 10. listopadu 1759 Marbach am Neckar |
Úmrtí | 9. května 1805 (ve věku 45 let) Výmar |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Místo pohřbení | Jacobsfriedhof Weimar knížecí hrobka ve Výmaru |
Alma mater | Karlsschule Stuttgart Univerzita Jena |
Povolání | básník, filozof, historik, knihovník, lékař-spisovatel, dramatik, romanopisec, vysokoškolský učitel, překladatel, novinář, spisovatel, lékař, vojenský lékař a estetik |
Rodiče | Johann Kaspar Schiller a Elisabeth Dorothea Schiller |
Manžel(ka) | Charlotte von Lengefeld |
Děti | Emilie von Gleichen-Rußwurm Ernst von Schiller Karl von Schiller Caroline Junot |
Příbuzní | Christophine Reinwald (sourozenec) Johann Friedrich Schiller (bratranec) Ludwig von Gleichen-Rußwurm (vnuk) |
Významná díla | Loupežníci Don Carlos Valdštejn Marie Stuartovna Vilém Tell … více na Wikidatech |
Ovlivněný | Carl Leonhard Reinhold Johann Wolfgang von Goethe Pedro Calderón de la Barca Immanuel Kant |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu 1759, Marbach am Neckar – 9. května 1805, Výmar) byl německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik. Byl vedoucím představitelem německé klasiky a stal se čestným občanem První Francouzské republiky. Jeho dramatické dílo patetickým způsobem hájí svobodu a práva člověka a lidské bratrství. Jeho názory se utvářely pod vlivem Rousseaua, Lessinga a hnutí Sturm und Drang. V estetice vychází z Immanuela Kanta. Umění považoval za prostředek formování harmonické osobnosti, která svobodně tvoří dobro. Podle něj pouze umění pomáhá člověku získat skutečnou svobodu.[1]