General Dynamics F-16 Fighting Falcon

F-16 Fighting Falcon
Určení	víceúčelový stíhací letoun
Původ	USA
Výrobce	General Dynamics Lockheed Martin
První let	20. ledna 1974 (neoficiální)[1] 2. února 1974 (oficiální)[1]
Zařazeno	17. srpna 1978
Charakter	Ve službě
Uživatel	USAF
Výroba	1973–dosud
Vyrobeno kusů	více než 4 500 ks
Cena za kus	18,8 mil. $ v roce 1998
Varianty	General Dynamics F-16XL Mitsubishi F-2
Další vývoj	General Dynamics X-62 VISTA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový, stíhací letoun 4. generace, který existuje v jednomístné i dvoumístné verzi. Letoun doplnil stíhací letouny F-15 Eagle, které jsou určené k vybojování vzdušné nadvlády. Dále F-16 Fighting Falcon nahradil předchozí generaci letounů a u evropských letectev většinou F-104 Starfighter.

Přístrojové vybavení letounu umožňuje útoky na cíle bez ohledu na denní či noční dobu, nebo počasí. Konstruktéři F-16 vycházeli z nejnovějších poznatků aerodynamiky (v době vývoje, tedy konec šedesátých, začátek sedmdesátých let 20. století) i z předchozích typů, jako F-15 nebo F-111. Redukce velikosti a váhy stroje, jeho kupní ceny a ceny příslušenství nevedla nijak k redukci jeho síly. F-16 snese přetížení až 9 G při plné palivové nádrži, čímž předčil schopnosti zavedených stíhačů (v době zavedení do výzbroje, dnes to zvládne každé stíhací letadlo). Avionika letounu obsahuje vysoce přesný inerciální navigační systém, počítač předávající informace pilotovi, rádia v pásmech UHF i VHF a systém přistání. Pilot má rovněž k dispozici radarový výstražný systém (RWR) a elektronické rušení průzkumných i zbraňových systémů nepřítele.

Prototyp letounu vzlétl v roce 1974. Pohon zajišťuje jeden proudový motor Pratt & Whitney F100 s tahem 110 kN.^[zdroj⁠?] Výzbroj tvoří řízené a neřízené střely a pumy do hmotnosti 9 t nesené na vnějších závěsnících a kanon M61 Vulcan ráže 20 mm integrovaný v trupu letounu. Letoun je vybaven elektroimpulzním řízením (Fly-by-Wire) s ovládáním joystickem na pravé straně kabiny pilota.

Výroba těchto velmi rozšířených bojových strojů pokračuje (od roku 1993) pod novou hlavičkou výrobce jako Lockheed Martin F-16 Fighting Falcon i poté, co General Dynamics svoji výrobu letadel prodal firmě Lockheed Martin. Původní verze letadla má označení A (jednomístné) a B (dvoumístné), modernizovaná varianta je analogicky značena C nebo D. Letoun F-16 je neoficiálně přezdíván „Viper“.^[2] K roku 2015 jde o světově nejpočetnější letadlo s pevnými nosnými plochami ve vojenské službě.^[3]