Back Georg Wilhelm Friedrich Hegel Afrikaans Georg Wilhelm Friedrich Hegel ALS ፍሬዴሪክ ሄግል Amharic Georg Wilhelm Friedrich Hegel AN جورج فيلهلم فريدريش هيغل Arabic ڭيورڭ ڤيلهيلم فريدريش هيڭل ARY جورج فيلهلم فريدريش هيجل ARZ হেগেল Assamese Georg Wilhelm Friedrich Hegel AST Georq Vilhelm Fridrix Hegel Azerbaijani
 Jakob Schlesinger: Portrét G. W. F. Hegela v Berlíně (1831) | |
| Celé jméno | Georg Wilhelm Friedrich Hegel |
|---|---|
| Region | západní filosofie |
| Období | filosofie 19. století |
| Narození | 27. srpna 1770 Stuttgart, Württembersko |
| Úmrtí | 14. listopadu 1831 (ve věku 61 let) Berlín, Pruské království |
| Škola/tradice | Německý idealismus |
| Oblasti zájmu | logika, estetika, náboženství, filosofie dějin, metafyzika, gnozeologie, politická filosofie |
| Význačné ideje | dialektika |
| Významná díla | Lectures on the Philosophy of History, Encyclopedia of the Philosophical Sciences, Science of Logic, The Phenomenology of Spirit, Elements of the Philosophy of Right, Lectures on Aesthetics, Lectures on the Philosophy of Religion a Lectures on the History of Philosophy |
| Vlivy | Aristotelés, Platón, Hérakleitos, novoplatonismus, Descartes, Goethe, Spinoza, Leibniz, Rousseau, Böhme, Kant, Fichte, Hölderlin, Schelling, Smith, Schiller |
| Vliv na | Adorno, Barth, Bauer, Bosanquet, Bradley, Brandom, Beauvoir, Butler,[1] Carové, Croce, Danto, Derrida, Dilthey, Doull, Engels, Erdmann, Fackenheim, Feuerbach, Fischer, Fukuyama, Heidegger, Gans, Gentile, Hinrichs, Heine, Hyppolite, Kaufmann, Kierkegaard, Kojève, Küng, Lukács, Marcuse, Marx, Michelet, Nietzsche, Oppenheim, Pippin, Rose, Rosenkranz, Russon, Sartre, Singer, Strauss, Taylor, Žižek |
| Choť | Marie von Tucher (od 1811) |
| Děti | Karl von Hegel |
| Rodiče | Georg Ludwig Hegel a Maria Magdalena Louisa Fromm |
| Příbuzní | Georg Ludwig Christoph Hegel (praděd) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu. Hegelovou hlavní myšlenkou je tzv. dějinnost[2], podle které svět není neměnné, stálé uspořádání, nýbrž jedno nesmírné dějství, v němž světový duch hledá cestu sám k sobě. V lidstvu se pak podle Hegela uskutečňuje svoboda a rozum vesmíru tím, že roste lidské uvědomění a schopnost přetvářet svět.[zdroj?] Skutečnosti nelze rozumět jinak než jako procesu, změně, vývoji, pokroku, cestě k dokonalosti, případně i zápasu protikladů.
- ↑ BUTLER, Judith. Subjects of desire: Hegelian reflections in twentieth-century France. New York: Columbia University Press, 1987. (angličtina)
- ↑ Filosofický slovník FIN. Olomouc 1998, str. 163.