Back Georges Clemenceau AN جورج كليمنصو Arabic جورج كليمنصو ARZ Georges Clemenceau AST Jorj Klemanso Azerbaijani Жорж Бенжамэн Клемансо Byelorussian Жорж Бэнжамэн Клемансо BE-X-OLD Жорж Клемансо Bulgarian Georges Clemenceau Breton Georges Clemenceau Catalan

Georges Clemenceau

Na tento článek je přesměrováno heslo Clemenceau. Tento článek je o francouzském politikovi. O francouzské letadlové lodi pojednává článek Clemenceau (R98).
Georges Clemenceau
Rodné jménoGeorges Benjamin Clemenceau
Narození28. září 1841
Mouilleron-en-Pareds
Úmrtí24. listopadu 1929 (ve věku 88 let)
Paříž
Místo pohřbeníMouchamps
Alma materPařížská univerzita
Povolánípolitik, novinář, lékař, scenárista a romanopisec
OceněníŘád bílé orlice (1922)
Kříž za chrabrost
velkokříž Řádu čestné legie
Kříž svobody
Politické stranyRadikální strana
Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana
Nábož. vyznáníprotestantismus
ateismus
deismus
ChoťMary Plummer (1869–1891)[1]
Partner(ka)Rose Caron[2]
DětiMichel Clemenceau[3]
Madeleine Clemenceau-Jacquemaire
Thérèse Clemenceau[4]
RodičePaul Benjamin Clemenceau a Emma Gautreau
PříbuzníSophie Clemenceau, Albert Clemenceau a Paul Clemenceau (sourozenci)
Funkcearrondissement mayor (1870–1871)
poslanec francouzského Národního shromáždění (1871)
poslanec francouzského Národního shromáždění (1876–1885)
senátor Třetí Francouzské republiky (1902–1920)
prezident Rady ministrů (1906–1909)
… více na Wikidatech
PodpisGeorges Clemenceau – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Benjamin Clemenceau [ʒɔʁʒ klemɑ̃so] (28. září 1841 Mouilleron-en-Pareds – 24. listopadu 1929 Paříž) byl francouzský politik a žurnalista.

Dvakrát byl francouzským premiérem za Radikální stranu, a to od 25. října 1906 do 24. července 1909, podruhé od 16. listopadu 1917 do 20. ledna 1920. Přimlouval se za obnovení procesu proti Dreyfusově aféře a byl zastáncem tvrdého postupu proti Německu po první světové válce.

V roce 1916 navrhl jako první přesun Československých legionářů na Rusi do Francie tzv. „Severní cestou“ (Severním mořem), kterou T. G. Masaryk nejprve přijal (první se uskutečnil z Archangelska 15. 10. 1917), ale později změnil na cestu přes Sibiř. [5]

Dne 19. února 1919 byl na něj anarchistou Emilem Cottinem spáchán atentát. Clemenceau se týden po atentátu zotavil; kulka, která uvízla blízko srdce, však zůstala v jeho těle až do smrti.[6]

Dvě lodě francouzského válečného námořnictva nesou jeho jméno. Jednou z nich byla letadlová loď, která sloužila v letech 1961 až 1997.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ Francouzská národní knihovna: autority BnF. Dostupné online. [cit. 2015-10-10].
  4. ↑ WikiTree. Dostupné online. [cit. 2024-09-04].
  5. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3 , str. 12, 23–24, 34, 84
  6. ↑ Kulka z atentátu zůstala Clemenceauovi až do smrti v těle. iDNES.cz [online]. 2019-03-01 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 

Developed by StudentB