Grand Slam, v počeštěné podobě také často grandslam, je nejvyšší kategorie mužského a ženského profesionálního okruhu v tenise, která v jedné sezóně zahrnuje čtyři turnaje – anglicky nazývané také jako „majory“: Australian Open, French Open (Roland Garros), Wimbledon a US Open.
V základním významu je za Grand Slam označováno vítězství na všech čtyřech nejvýznamnějších mezinárodních tenisových turnajích během jednoho kalendářního roku, tzv. kalendářní grandslam. Zisk všech titulů za sebou bez ohledu na jejich pořadí, tj. ve dvou sezónách, získalo označení nekalendářní grandslam. Výhra na všech grandslamech během kariéry se nazývá kariérní grandslam. V obecném významu se pak tyto události označují také jako „turnaje velké čtyřky“.
V roce 1946 se Wimbledon konal před Roland Garros a v roce 1977 byl Australian Open hrán dvakrát, v lednu a prosinci. Do otevřené éry tenisu, která začala roku 1968, nesly turnaje označení Championships. Od roku 1968 mají v názvu Open (Australian Open, French Open, US Open). Systém 32členného nasazování byl zaveden ve Wimbledonu 2001.[1]
Rada Grand Slamů rozhodla o implementaci změn od sezón 2018 a 2019. Od Australian Open 2018 došlo ke sjednocení času pro rozehrání výměny na 25 sekund. Tenisté hlavních soutěž nucení odstoupit pro zranění po úterý v týdnu před zahájením majoru získali nárok na náhradu ve výši polovičního výdělku vyřazených z prvního kola. Druhá polovina připadla šťastně poraženým kvalifikantům.[2]
Od Roland Garros 2022 do Australian Open 2023 byl na grandslamech testován jednotný formát ukončení rozhodujících setů téměř všech soutěží dospělých, juniorů i vozíčkářů včetně kvalifikací, který následně ITF implementovala do pravidel. Za stavu her 6–6 v rozhodující sadě následuje tiebreak do 10 bodů, s minimálně dvoubodovým rozdílem.[3][4]