Grigor Dimitrov

Grigor Dimitrov Григор Димитров
Grigor Dimitrov na Monte-Carlo Masters 2023
Stát	Bulharsko Bulharsko
Datum narození	16. května 1991 (33 let)
Místo narození	Chaskovo, Bulharsko
Bydliště	Monte Carlo, Monako
Výška	191 cm[1]
Hmotnost	81 kg[1]
Profesionál od	2008[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	26 280 250 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	456–289
Tituly	9 ATP, 4 challengery, 6 ITF
Nejvyšší umístění	3. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2017)
French Open	čtvrtfinále (2024)
Wimbledon	semifinále (2014)
US Open	semifinále (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	vítěz (2017)
Olympijské hry	2. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů	56–77
Tituly	0 ATP, 1 challenger, 2 ITF
Nejvyšší umístění	66. místo (26. srpna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2013)
French Open	2. kolo (2013)
Wimbledon	2. kolo (2011, 2013)
US Open	1. kolo (2011)
Týmové soutěže
Hopman Cup	základní skupina (2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240402a2. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grigor Dimitrov (bulharsky: Григор Димитров, * 16. května 1991 Chaskovo) je bulharský profesionální tenista, který při debutovém startu na závěrečném turnaji sezóny ovládl Turnaj mistrů 2017. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět turnajů ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal deset titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2017 na 3. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2013 na 66. místě.^[1] Od prosince 2022 jej trénují Daniel Vallverdu s Jamiem Delgadem.

V roce 2006 vyhrál Orange Bowl šestnáctiletých a následující rok se probojoval do finále tohoto turnaje v kategorii osmnáctiletých, v němž nestačil na Litevce Ričardase Berankise. Na juniorském žebříčku ITF byl nejvýše klasifikován na prvním místě. Vyhrál juniorky ve Wimbledonu 2008 a na US Open 2009.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do semifinále dvouhry Wimbledonu 2014. Po čtvrtfinálové výhře nad obhájcem titulu Andym Murraym skončil na raketě světové jedničky a pozdějšího vítěze Novaka Djokoviće. Potřetí se mezi nejlepší čtyřku dostal z pozice nenasazeného hráče na US Open 2019.

V bulharském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním základního bloku 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Černé Hoře, v němž dopomohl Bulharům k výhře 3:0 na zápasy vítězstvím nad Danielem Danilovićem. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 16–1 ve dvouhře a 4–3 ve čtyřhře.^[3]

Bulharsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde v singlové soutěži podlehl ve druhém kole dvanáctému nasazenému Francouzi Gillesi Simonovi. Při premiérovém startu Bulharska na Hopmanově poháru 2012 vytvořil tým s Cvetanou Pironkovovou. Po dvou výhrách a jedné prohře skončili na druhém místě základní skupiny.