Guru, v dévanágarí गुरु, je sanskrtské slovo, které v češtině znamená duchovní učitel a je běžně používané ve védské filosofii, především pak v náboženských a filosofických směrech jako hinduismus, buddhismus a sikhismus; v odvětvích duchovního rozvoje jako meditace a jóga, prakticky ve všech odvětvích védské literatury. Titulem guru jsou také označováni hlavní představitelé některých nových náboženských hnutí jako Mahariši Maheš Jógi, Fritjof Capra nebo A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, Osho a jiní duchovní. Tzv. guruismus, se kterým přichází teolog a religionista Johannes Aagaard, se věnuje studiu silné a nezpochybnitelné autority, se kterou se setkáváme u duchovních vůdců, kteří přicházejí z Východu na Západ a vládnou nad skupinou svých následovníků.[1]