Back Hadrianus Afrikaans Hadrian (Kaiser) ALS ሄድሪየን Amharic Hadrián (emperador) AN هادريان Arabic هادريان ARZ Adrianu AST Adrian Azerbaijani هادریانوس (روم) AZB Адрыян Byelorussian
| Hadrianus | |
|---|---|
| 14. římský císař | |
 Hadrianova busta v Kapitolských muzeích | |
| Doba vlády | 10. srpna 117 – 10. července 138 |
| Úplné jméno | Publius Aelius Hadrianus |
| Narození | 24. ledna 76 Italica (Hispánie) |
| Úmrtí | 10. července 138 (věk 62) Baiae (Itálie) |
| Pohřben | Andělský hrad |
| Předchůdce | Traianus |
| Nástupce | Antoninus Pius |
| Manželka | Vibia Sabina |
| Potomci | Lucius Aelius (adoptivní) Antoninus Pius (adoptivní) |
| Dynastie | adoptivních císařů |
| Otec | Publius Aelius Hadrianus (starší) |
| Matka | Domitia Paulina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138. Náležel k tzv. adoptivním císařům, mezi nimiž vládl jako třetí v pořadí.
Hadrianus pocházel z význačného rodu Aeliů, jenž původně sídlil v italském kraji Picenum a později se usadil v římské kolonii Italice v Hispánii. Hadrianův předchůdce Traianus byl bratrancem jeho otce. I přes hojné náznaky přízně se Traianus zdráhal oficiálně určit Hadriana za svého následníka. Podle Pompeii Plotiny, Traianovy manželky, ho jmenoval císařem teprve krátce před svou smrtí. Plotina projevovala Hadrianovi své sympatie, čemuž zřejmě Hadrianus vděčil za svou vládu.
Podpora ze strany Plotiny byla obecně považována za příčinu Hadrianova nástupnictví. Existují ovšem důkazy svědčící o tom, že si Hadrianus vydobyl císařskou hodnost svými zásluhami při správě a velení ještě za doby trvání Traianova života. Mezi léty 100 a 108 podal Traianus několik veřejných dokladů své osobní náklonnosti vůči Hadrianovi, když ho zasnoubil se svou praneteří Vibií Sabinou, zařadil ho mezi svůj doprovod, obdaroval ho diamantovým prstenem od Nervy, což si Hadrianus vykládal jako znamení příslibu následnictví, doporučil ho do úřadu konzula (consul suffectus) a zahrnul ho četnými jinými poctami a dary. Ačkoli Hadriana s Traianem poutal příbuzenský svazek, rozhodující vliv na jeho budoucnost měli patrně Plotina a Lucius Licinius Sura, Traianův blízký přítel.
Hadrianovy vztahy se senátem se vyznačovaly určitým napětím vyvolaným popravou čtyř předních konzulárů, kteří údajně osnovali spiknutí proti císaři. Správní reformy provedené během jeho panování dále podnítily opozici ze strany senátorů, neboť Hadrianus uskutečnil reorganizaci administrativního systému, v němž zaujímali stále důležitější postavení zkušení odborníci. V důsledku toho byl výkon mnoha oblastí státní správy přenesen do rukou profesionálních úředníků, čímž byla oslabena pozice senátorských a aristokratických elit.